close Vladimír Majer info Zdroj: Deník zoom_in Vladimír Majer Jak v paláci na Malé Straně velvyslanec obřadně a osobně potřásal rukou každému z hostů, z nichž někteří přinášeli královně květiny, a my pak halou prošli rovnou do Anglie – na terasu pokrytou tím nejklasičtějším ostrovním golfovým trávníčkem.

Špacírovali se po něm ministři (jako Vodička, Tigrid a Zieleniec), politici (jako Ortman, Zeman), všelijací cizinci včetně oturbovaných a jinobarevných, ale i čeští veteráni z bitvy o Anglii a plno uniforem – v asi nejpestřejší britský vojenský přidělenec. Nedávno se prý v ní špacíroval kolem Hradu, byl vyfotografován a jedním deníkem prezentován jako důstojník Hradní stráže (nechtěl dementi, chtěl noviny).

Václav Havel zamířil především do hloučku rektorů, mezi nimiž debatovali i budějovický Jiří Divíšek s Milanem Knížákem. Pan prezident upíjel campari se sodou a po chvíli rozpačitě vytáhl kamelku, rozhlížeje se nad zeleným trávníkem, kde že by byl popelník (po chvíli jej vskutku kdosi přinesl).

Kousek dál jsme se srazili s dalším Jihočechem, prezidentem Agrární komory Jiřím Netíkem, i zeptali se, jakpak by asi takovýto anglický pažit chutnal českému skotu. Povytáhl obočí a vrátil nás ke starostem praktickým – jak prý teď ta tráva u nás v deštích rychle vyrostla, je nebezpečí, že i rychle shnije…

Muzicírovala hudba Hradní stráže a my se přestali ptát. Pochopili jsme totiž, že i politik chce někdy politiku svléct jako špinavé montérky – a že zejména narozeniny královny jsou takové chvíle, kdy zaobírat se něčím jiným je prostě přinejmenším nepatřičné.

A tak jsme se ptali už jen na ty narozeniny: proč že se vůbec takto slaví až v půlce června, když Alžběta II. se narodila 21. dubna (1926). Ptali jsme se i pravověrných Angličanů, a také oni jen dedukovali: že se sluší slavit takovou událost velkým shromážděním, tedy na velkém prostoru, tedy v přírodě, a v dubnu na to není počasí a moc toho nekvete. A ostatně že toto datum oslavy určila sama královna.

Když už se narodila v tak pro slavnost nevhodnou dobu, napravila to tedy výnosem, řekli bychom my prostořece. Žádný Angličan by ovšem nepochybně takovou neslušnost o vhodnosti termínu porodu královny nikdy nevyslovil…, končil náš list.

Co já vím, „za to“ nás už na narozeniny Alžběty II. nikdy nepozvali.

Autor je novinář a byl prvním porevolučním šéfredaktorem našeho listu.