„Určitě pomohla i úprava koryta, když se rozšiřovalo a prohlubovalo. Ale pohled na z vody koukající špičky Lannova přístaviště byl opravdu drsný," dodal Daniel Hejný.

Podle primátora Juraje Thomy byla právě protipovodňová opatření uskutečněná po roce 2002 faktorem, který zabránil rozsáhlejším škodám při letošních povodních. „Kritizovaný projekt splavnění Vltavy, jehož součástí byla i úprava koryta řeky, jednoznačně při letošních povodních zafungoval," přikývl Juraj Thoma a dodal, že do koryta řeky se vejde mnohem více vody. „Kdyby ke změnám nedošlo, situace by při průtoku a množství vody ve Vltavě byla mnohem horší," byl si primátor jistý.

Zaznívají ale i názory, že protipovodňová opatření jsou jen drahým a provizorním řešením, místo toho, aby stát zákonem omezil zástavbu na záplavových územích. Myslí si to i Vladimír Šámal z Českých Budějovic, který se dlouhodobě o problematiku těchto území zajímá. „Město a stát raději hradí stále větší škody a nákladná a často sporná protipovodňová opatření. Otázkou je, zda je to postup z hlediska prevence dlouhodobě udržitelný," uvedl.

Město chce zabezpečit i Malši

Investice 170 milionů korun do protipovodňových opatření v roce 2008 byla dle názoru primátora Českých Budějovic Juraje Thomy správná. „Úpravy se osvědčily a byly to dobře vynaložené peníze," říká. Za tyto peníze bylo prohloubeno a rozšířeno vltavské koryto. Součástí projektu bylo rovněž zabezpečení stability mostních pilířů Nového mostu na Strakonické a nedaleké cyklolávky pomocí štětových stěn, aby voda nepodemlela jejich plošné základy.

Nyní Malše

Radnice plánuje na příští rok rozšíření protipovodňových opatření i na druhou českobudějovickou řeku, Malši. Podle primátora Juraje Thomy je již zpracován projekt. „Snad se stavba protipovodňových opatření na Malši pohne," doufá primátor. Již čtrnáct let se totiž okolo prací táhne spor, kdy občanské sdružení Malše odmítá plánovanou variantu opatření mezi Velkým jezem a Mánesovou ulicí. „Myslím, že záchrana majetku má přednost před estetikou. I v budoucnu se dá očekávat jiný ráz počasí v létě. Prudké deště způsobí bleskové povodně a rychlý vzestup hladin," upozorňuje Juraj Thoma.

Podle vedoucího investičního odboru magistrátu Zdeňka Šedy jde o zhruba dvacetimilionovou investici. „Protipovodňová ochrana Malše měla vydané stavební povolení, proti kterému se odvolala občanská sdružení z Havlíčkovy kolonie ke Krajskému úřadu," říká. Úřad požádal pouze o drobné doplnění – posouzení vlivu stavebních prací na konkrétní přilehlé objekty. „Původně více obecnou pasáž požádal konkretizovat," přiznává Zdeněk Šeda s tím, že po rozhodnutí Krajského úřadu by mohlo stavební povolení nabýt právní moci.

Předseda občanského sdružení Malše Pavel Kolář namítá, že občané Havlíčkovy kolonie od začátku stáli o protipovodňová opatření. „Blokujeme nesmyslné bagrování parku, ne ochranu Havlindy," říká jasně s tím, že sdružení se s radnicí v zásadě neliší v názoru na ochranu, ale jen ve způsobu jejího provedení. „Efekt bagrování přilehlého parku je nulový, v roce 2005 se v korytě Malše bagrovalo a čistilo. Když teklo řekou minulý týden 230 kubíků vody, řeka to ani nepoznala," vysvětluje Pavel Kolář.

Efekt v současnosti schváleného plánu zpochybnil i nezávislý znalecký posudek. Podle Pavla Koláře by řešením byla instalace mobilních zábran, protože Havlíčkovu kolonii by nyní ohrozila sedmdesátiletá voda. „Letos to byla zhruba dvaceti až třicetiletá, naštěstí potom přestalo pršet," vypočítává s tím, že i stoletá voda se dá zastavit právě mobilními protipovodňovými zábranami. Stavba pytlové hráze zabere prý jen zhruba dvě hodiny. „Přitom voda z Římova poteče do města zhruba čtyři," porovnává. Právě mobilní zábrany zdobí oba břehy Vltavy až do dnešních dnů. „Stejné by to v budoucnu mohlo být i u nás," myslí si Pavel Kolář.

Mobilní ochrana

Účinnost mobilních zábran závisí na tom, zda ji lidé stihnou postavit včas. V Českých Budějovicích bylo před povodní k dispozici 33 357 pytlů. Naplněno a použito bylo 2565 kusů. Pytlování a stavba hrází byla zahájena v neděli 9. června v 15 hodin a postupně se od Jiráskova nábřeží rozšiřovala na další stanoviště. Kromě pytlů s pískem chránila město od neděle 9. června i mobilní stěna. „S její stavbou se začalo v 16 hodin, přičemž kritická hladina Vltavy měla dle prognózy hrozit o půlnoci," říká Pavel Smejkal z Oddělení krizového řízení magistrátu.