Dosud nejnižší teplota zaznamenaná na území České republiky na meteorologické stanici kupodivu nepochází z mrazových kotlin Šumavy, Krušných hor či Krkonoš nebo Beskyd. Naměřil ji 11. února 1929 gymnaziální profesor z Budějovic Jaroslav Maňák v meteorologické stanici, kterou sám zřídil u Stecherova mlýna poblíž Litvínovic. V polích kolem řeky Vltavy. Opravdu zamrazí, když si představíme teplotu -42,2 °C, což je hodnota, kterou si tehdy Jaroslav Maňák poznamenal. Jeho přehled je dnes uložen ve Státním okresním archivu.

Pondělní mrazivé ráno na Bučině. Mají tam téměř 80 cm sněhu.
Teploty na Šumavě spadly k minus třiceti. Lipno zamrzlo, na bruslení to není

Zima 1928/1929, kdy do Evropy pronikal vzduch ze Sibiře, je hodnocena jako nejchladnější v celém 20. století. Mimořádně tuhá byla v jižních Čechách. Štědrý den přinesl -17,8 °C, pak bylo i nad nulou, ale třeba 12. ledna teploměr ukázal -29 °C.

Odvolaný trh i výlet

Podle historika a ředitele státního okresního archivu Daniela Kováře měly velké mrazy vliv na život Budějovic. „Klub českých turistů odvolal výlet na Kleť, zrušena byla ohlášená výstava drůbeže spojená s trhem. V důsledku kolísání teplot se ze střech odlamovaly rampouchy, dlouhé až 1,5 metru, a způsobily několik zranění. Na dvoře řezníka v Zachariášově ulici umrzl 11. ledna tažný pes, kterého páníček nechal přes noc uvázaného venku,“ uvádí z pramenů Daniel Kovář. Kvůli mrazům zamrzaly nejen vodovody, ale dokonce i plynovod.

V kronice Borovan je zaznamenáno, jak kvůli velkému mrazu praskaly kmeny stromů v lesích. Jak lesní a polní zvěř při zoufalém hledání potravy či útočiště překonávala obvyklou plachost a dokonce přicházela až k lidským obydlím…

Slunečný den na horách. Ilustrační foto.
V Česku naměřili dosud nejvyšší silvestrovskou teplotu. Padlo 18,2 stupňů

Řadu dnů byl mráz přes -30 °C. Vysoká byla i sněhová pokrývka.

Podle budějovické meteoroložky Evy Kalné byly naměřené velmi nízké teploty v Budějovicích i v zimě roku 1893 (17. ledna -33,0 °C) či 1956 (10. února -31,5 °C). Nejnižší teplota naměřená v Táboře je -36,0 °C z 16. ledna 1893.

Pro srovnání: loni 10. února naměřili v Budějovicích 13,5 °C, 11. února pak bylo nejvíc naměřeno 7,6 °C a nejméně 2,4 °C nad nulou, denní průměr činil 4,7 °C. Podle meteorologa Daniela Maňhala bylo 11. února ve městě nejtepleji roku 1899, a to 15,8 °C.

Shromaždiště lidských kostí při archeologickém výzkumu bývalého hřbitova. Foto ze sbírky fotografií a pohlednic Jiřího Dvořáka poskytl Státní okresní archiv České Budějovice
Takhle vypadaly Budějce. Trhy s babičkami v zástěrách, lebky na Piarisťáku

A jak vypadá dlouhodobé srovnání teplot? Průměr všech minimálních teplot zaznamenaných ve městě pro 11. únor je podle meteorologa Pavla Zámečníka -4,4 °C. Průměr všech maxim činí +3,1 °C.

Zima v únoru 1929 ale byla v Budějcích opravdu drsná. Vládly kruté mrazy. "Třetího února už bylo minus 36,8 °C, což překonalo dosavadní rekord z roku 1893. Pražský meteorologický ústav sice vyjádřil pochyby o důvěryhodnosti takových měření ve venkovském městě, ale výsledek potvrdila i budějovická rolnická škola. Tamní teploměr se ovšem zastavil na minus 36°C, protože tam jeho stupnice končila," uvádí Daniel Kovář.

Místo oblevy samec

Následně se teploty zhouply a přiblížily k nule, očekávala se obleva. Konal se ale mrazivý rekord. Rekordní den přišel 11. února 1929. Profesor Jaroslav Maňák jako každý den v sedm ráno otevřel meteorologickou budku ve Stecherově mlýně u Litvínovic a poznamenal si teplotu -42,2 °C. Nejvyšší teplota onoho dne dosáhla pouze - 20,2 °C. Ráno vál slabý jižní vítr, který se postupně měnil na západní až severozápadní. Zatímco ve většině ostatních měst se meteorologická pozorování prováděla v městské zástavbě, tady byly přístroje umístěny v žaluziové budce na otevřeném prostranství, na okraji rozlehlých polí. To mohlo ovlivnit výsledek.

Pohled na České Budějovice z Bílé věže Piaristického kláštera - náměstí Přemysla Otakara II.
KVÍZ: Prý by tu chtěl žít každý. Zkuste si test, jak znáte České Budějovice

Rekord zaznamenaný v roce 1929 ale platí pro území České republiky dodnes. I když byl několikrát už těsně ohrožen.

Všestranný člověk
Profesor Jaroslav Maňák
se narodil ve Stádleci u Tábora v roce 1881, v Budějovicích začal působit jako učitel fyziky v roce 1911. Vedle meteorologie se zapsal i do dějin budějovického létání, činný byl v motorismu i ekologii. Propagaci létání věnoval veliké úsilí. Je spojen s výstavbou prvního letiště v Plané a poté, co letiště převzala armáda, rekognoskoval v okolí terén pro jiné amatérské letiště a nejvhodnější místo našel u Hosína. Za nacistické okupace byl zatčen a vězněn.
Po 2. světové válce se jako důchodce podle Encyklopedie Českých Budějovic vrátil do školských služeb a napomáhal technickému rozvoji v závodě Koh-i-noor Hardtmuth, v Jihočeských energetických závodech či při vedení meteorologické stanice. Zemřel v roce 1965.
Dvacátého září 1996 byla v budějovické ulici Stejskala 11 odhalena pamětní dvojdeska Jaroslava Maňáka a jeho syna Jiřího. Ten byl za 2. světové války pilotem RAF.