Aby toho nebylo málo, nešel jen jeden, ale bylo to celý ročník učňů se svým mistrem, tedy jak se dnes říká učitelem odborného výcviku Aloisem Pavlíkem z Integrované střední školy stavební Nerudova v Českých Budějovicích. Pavlík Deníku sdělil, že obor kominík se otevřel teprve podruhé v historii Českých Budějovic. S tím, proč si vybral právě toto řemeslo, se pak svěřil jeden ze studentů Denis Málek.

Jak jste se ocitli na střeše budějovické radnice? Přišli jste čistit komíny? (odpovídá Alois Pavlík)

Toto je první ročník, který dostal dnes ráno úplně nové uniformy, tak jsme je byly vyvětrat. Vyrazili jsme na adventní trhy a poté sem na radnici, abychom si udělali společnou fotografii, z které následně vznikne vánoční, respektive novoroční přání. To bude pro rodiče, přátele, ale i vedení školy jako poděkování za to, že nám umožnilo takto prezentovat obor kominík.

Kolik studentů máte ve třídě?

Ve třídě máme třináct studentů v prvním ročníku a jsou tady s námi dva ze druhého. Takže nás je celkem patnáct.

To číslo zní až neuvěřitelně. Jak se podařilo získat pro letošní školní rok tak veliké množství zájemců o studium. Stojí za tím nějaká konkrétní kampaň?

Určitě je to kampaní, byla tady veliká snaha hodně mluvit a dostat do novin a televize zprávu o tom, že kominíků je málo a řemeslo je na vymření. Učni jsou navíc podporování i grantem Krajského úřadu, kdy žáci dostávají za měsíc odměnu pět set korun. Má to samozřejmě své podmínky, je třeba plnit docházku a nemít zameškáno více než dvacet procent učiva. Je třeba mít dobré známky, studenti určitě nesmějí propadat.

Práce kominíka určitě není jen vylézt někomu na střechu a protáhnout komín a zbavit ho sazí. Musejí toho jistě umět mnohem více.

Přesně tak. To, že je obor kominík takzvané špinavé řemeslo, už dnes dejme tomu platí tak z dvaceti procent, většinou to lze říct na vesnicích. Dneska ale každý musí umět vyčistit vše od spodu až nahoru, tedy od spotřebiče až po ústí komína. To znamená kouřovod, musíme umět vše rozebrat, vyčistit, je třeba umět dokonale ovládat práci s plynem, s kterým se dnes také hodně vytápí. První ročník má samozřejmě základy kominictví, ale v tom druhém už je to úplně o něčem jiném.

Je to tříletý učební obor? Když pak škola některého ze studentů baví, má možnost pokračovat dál a udělat si maturitu?

Ano tříletý, klasicky týden praxe, týden školy. Učíme se také měřit spaliva, s kamerou prohlížíme stav komínů a podobně. Určitě je možnost pokračovat dál, i přímo na naší škole je nástavbové stavební studium podnikání v oboru, takže není problém získat i maturitu.

Platí u kominíků rčení, že řemeslo má zlaté dno?

Zlaté dno to může být tehdy, pokud bude dokonale ovládat svou práci, které vždy odevzdá sto procent.

Co vás vedlo k tomu, že jste si vybral právě tento obor? (odpovídá Denis Málek)

V deváté třídě jsem se rozhodoval, co budu dál dělat. Zkoumal jsem na internetu, jaká je nabídka učebních oborů, protože jsem neměl zájem o nic s maturitou. Důvod byl prostý, myslím, že řemesla jsou v dnešní době mnohem více perspektivní, než některé střední školy s maturitou. Narazil jsem na kominíka, zaujalo mě to, a tak jsem to zkusil.

Trochu mě překvapilo, že jste byl ochoten za tímto oborem cestovat tak daleko. Jste ze západních Čech, jak se vám Budějovice líbí?

Jsem až z Karlových Varů. Jsem tady na internátu ve Skuherského ulici, město je krásné, máte moc hezké náměstí.

Co už jste se stihli od září naučit? A nelitujete dnes třeba, že jste si tento obor vybral?

Určitě toho nelituji. Myslím si, že už jsme se toho naučili docela dost. Už víme, jak sestavit komín, jak ho správně vyčistit, jak napsat zprávu, po provedené kontrole a podobně.