„Za březen evidujeme tři sta pět nahlášených škod,“ uvedl pro Deník tiskový mluvčí České pojišťovny (ČP) Václav Bálek. V lednu a únoru podle něj zaznamenala pojišťovna kolem dvou set hlášení měsíčně. A podobně jsou na tom i ostatní pojišťovny.


Na zvýšené nebezpečí srážek se zvířaty v jarních měsících upozorňují i myslivci. „Srnčí zvěř žije do března v tlupách, a proto přechází v tomto období většinou hned několik kusů za sebou. Během dubna až září se srnčí zvěř pohybuje víceméně individuálně s větší migrací brzo ráno a večer,“ vysvětlil Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. „Zvěř vychází večer z lesa na pole v místech, kde je atraktivní pastva vojtěška nebo jetel. Vychází z míst, kde je schována přes den a nad ránem se do úkrytu vrací zpět,“ doplnil jednatel Okresního mysliveckého spolku České Budějovice Pavel Pletka. „Je toho mraky. Na týnské silnici, kterou jezdím, je přejeté zvěře hodně, například zajíci,“ zmínil Pletka jeden z druhů zvěře, který nejvíce doplácí na srážky.


„Nejčastější příčinou střetu motorových vozidel se zvěří jsou snížená viditelnost, přecenění schopností řidičů či technického stavu vozidla a neadekvátní reakce řidičů v kritických situacích při snaze zabránit střetu se zvěří,“ vypočetl Šilha. Poukázal také na to, že častou příčino nehod je nepřiměřená rychlost v nepřehledných úsecích silnic, zvláště na hranici pole – les a oslnění zvěře dálkovými světly, která by měli řidiči v případě, že vidí zvěř před sebou pokud možno ztlumit.


„Kamarád je obchodní cestující a běžně se vrací domu pozdě v noci. Před měsícem se u Strážkovic srazil s divočákem. Zbořil si blatník a promáčkl dveře, ale když vystoupil prase se akorát zvedlo, otřepalo a zmizelo do lesa,“ popsal střet s možná nejodolnějším z lesních protivníků automobilů sedmatřicetiletý Jan Houska z Českých Budějovic.


Myslivci ale varují, že i když zvěř odběhne, nemusí to znamenat, že se jí nic nestalo. „Ve většině případů uhyne na vnitřní zranění v blízkosti místa srážky,“ zdůraznil Šilha.


Za minulý rok nahlásili řidiči policii 8000 střetů se zvěří. Skutečný počet srážek je však mnohem vyšší a odhadovaná škoda na zvěři je několik desítek milionů korun ročně v celorepublikovém součtu.


Někteří řidiči se dokonce stávají pytláky proti své vůli. Správně by měli srážku oznámit policii, která by sepsala záznam a vyloučila jízdu řidiče pod vlivem alkoholu. Někteří řidiči však svůj „úlovek“ přivezou až do pojišťovny. „Mají obavy, aby likvidátor uvěřil, že šlo o nehodu,“ řekl mluvčí ČP Bálek. Pokud má řidič policejní protokol, není podle mluvčího důvod k obavám, pokud však odveze zvíře z místa nehody bez protokolu, dopouští se vlastně trestného činu pytláctví.


„Srážkám lze do značné míry předcházet ohleduplností a pozorností při řízení. Tuto výzvu nelze omezovat pouze na zvěř, protože na silnicích nehyne jenom zvěř, ale i hmyz, stovky ptáků a tisíce obojživelníků, a to včetně chráněných či ohrožených druhů,“ apeluje na řidiče Jiří Šilha.