Drastický pokles cen bytů v této části sídliště jasně ukazuje na skutečnost, kterou už zaznamenalo i ministerstvo práce a sociálních věcí. Ulice V. Volfa patří mezi tři lokality ve městě, které jsou oficiálně označené jako místa se zvýšeným výskytem sociálně negativních jevů. Problémy jsou i v ubytovnách v Okružní nebo ve Vrbenské ulici.

Přeloženo do normálního jazyka to znamená – vyšší kriminalitu, nezaměstnanost na úrovni osmdesáti až devadesáti procent a nízké vzdělání osob v komunitě. Špatnou zkušenost se sociálně slabými sousedy mají i obyvatelé Palackého náměstí, Pekárenské ulice a dalších míst.

Radnice sice podporuje centra pro mládež a práci městské charity v kritických lokalitách, ale často naráží na nezájem samotných sociálně vyloučených rodin. Například romské děti často nechodí ani do školky.

„Romským dětem, které nechodily do školky, chybí především jazyková vybavenost,“ připomíná letitý problém Lubomír Paleček, vedoucí odboru školství českobudějovického magistrátu.

Tolerance pomáhá Romům v Českých Budějovicích

Sídliště Máj, ubytovna na Okružní a panelový dům za vlakovým nádražím – to jsou tři sociálně vyloučené lokality v krajské metropoli v Českých Budějovicích.

Bydlí zde stovky Romů, z nichž mnozí se potýkají s nezaměstnaností, chudobou, lichvářstvím nebo další kriminalitou.

Druhým rokem pro obyvatele těchto lokalit realizuje Městská charita České Budějovice projekt nazvaný Tolerance. „Pomáháme v něm nalézt práci lidem dlouhodobě nezaměstnaným, lidem bez vzdělání nebo těm, kteří se vrátili z výkonu trestu,“ vysvětluje vedoucí projektu Michaela Andrlíková.

Do projektu, který financuje Evropská unie i Jihočeský kraj, je zapojen českobudějovický Úřad práce, Probační a mediační služba, sociální kurátoři nebo azylové domy a poradny pro lidi v nouzi.

„Na individuální schůzce se sociální pracovnicí zjišťujeme, co by se klientovi líbilo dělat,“ pokračuje Andrlíková. „Když zjistíme, že chtějí pracovat v květinářství, tak jim nesháníme místo v prádelně,“ říká s nadsázkou.

Chtějí moc peněz

Jenže klienti prý mají často nereálné představy ohledně mezd a pracovní doby. „Když jim řekneme, kolik je za konkrétní práci peněz, často ji raději odmítnou. Čekají totiž za práci aspoň dvacet tisíc korun.“

Loni se do projektu hledání práce zapojilo 54 osob, zaměstnání nalezlo 27 z nich.

Doplňující informace najdete v ČbD 19.2. na straně 3.