Paní Jandová společně se sousedy v Budovatelské ulici si vzali úvěr 6,5 milionu korun, aby nechali opravit panelový dům. „Vyřídili jsme si náležitosti, najali firmu, aby předělala balkony na lodžie, udělala novou fasádu, zateplení,“ popsala.


Jenže než opravy skončily, kdosi si všiml, že se zde zahnízdil rorýs. Chráněný pták. „Vždycky tu lítala hejna, to ano, ale nikdy by nás nenapadlo, že se uhnízdí zrovna tady,“ prohlásila paní Jandová.


Ohlášení skončilo u Sdružení pro záchranu prostředí Calla, následně pak na Inspekci životního prostředí. Ta zastavila opravy do té doby, než se dá stávající stavební povolení do pořádku. Respektive až se vyřeší papírovou cestou uhnízdění rorýsové.


„Nás nikdo neupozornil na to, že se něco takového může stát. Mrzí nás to, my jsme vše splnili, a přesto je někde zakopaný pes,“ připomněla.
„My jsme obdrželi dotaz na ekologickou poradnu. Odpověděli jsme, že kompetentní orgán řešit tento problém je městský úřad, odbor životního prostředí, po případně stavební odbor a krajský úřad, odbory životního prostředí a stavební. Ti by měli stanovit podmínky,“ reagoval Vladimír Molek z Cally,
„Město by mělo mít povědomí o tom, že je zde kolonie chráněných ptáků a před zahájením stavby by to mělo vyřešit,“ dodal.


„Bohužel zřejmě odbor životního prostředí ptáky ve městě nezaznamenal. Je to natolik neobvyklá situace, že to zřejmě opomenul,“ je přesvědčen.
„Řešením bylo podle mne po zahájení oprav instalovat takzvané plašící momenty, které by ptákům zabránily se uhnízdit,“ zdůraznil.
„Nyní je třeba najít kompromis – počkat, až se ptáci vyhnízdí,“ uzavřel Molek.


„Takovou věc, že se zde uhnízdí chráněný pták, nelze předem předvídat. A když už se tak stalo, musí se to řešit během realizace,“ je přesvědčen starosta Trhových Svinů Radislav Bušek.


„Podobný případ se řešil před pár lety v Českých Budějovicích. Mrzí nás, že nám nedal krajský úřad vědět, že si máme dát pozor,“ říká vedoucí odboru životního prostředí Iveta Roulová. „Nyní jsme informovali všechny odbory, jak v Nových Hradech, tak v Borovanech, že se něco takového může stát,“ dodala.


Podle Krajského úřadu Jihočeského kraje (KÚ) celou záležitost jasně řeší zákon o ochraně přírody.
„Zakazuje škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů. Mezi takové zásahy patří i činnosti spojené se zateplováním budov, při nichž by bylo bráněno hnízdícím rorýsům vyvést své mladé. Z tohoto důvodu je potřeba práce předem naplánovat,“ říkají Hana Vendlová a Zdeněk Klimeš z odboru životního protředí KÚ.


„Zákon umožňuje za stanovených podmínek udělit žadateli výjimku z důvodu výrazně převažujícího veřejného zájmu. S ohledem však na skutečnost, že hnízdění rorýsů probíhá pouze v omezeném období, to je asi od poloviny května do poloviny července, respektive od počátku května do konce července, a fakt, že zateplování objektů nelze považovat za činnost, kterou by bylo prokazatelně nutné provést právě v této době, vede k závěru, že stavební činnost je potřeba ze strany investora směřovat mimo hnízdní období rorýsů,“ jsou oba přesvědčeni.


„Veřejnost je seznamována s problematikou ochrany rorýsů mimo jiné různými společnostmi, které se zabývají ochranou ptactva a přírody. Rovněž pracovníci ochrany přírody krajského úřadu při pracovní poradě stavebních úřadů, která se konala v minulosti, upozornili na danou problematiku,“ zdůraznili.


„Kdybychom to alespoň dopředu věděli, tak bychom se pochopitelně zařídili,“ konstatovala paní Jandová. „Nemáme nic proti ptákům, ale proti úřadům. Než se zjistí, kdo udělal chybu, kdo koho neinformoval, jak má postupovat, a než dostaneme výjimku, aby mohla firma práce dokončit, tak budeme bydlet na stavbě,“ povzdechla si.


„A navíc, zajímalo by mne, kdo byl tak zaujatý ochránce přírody, že ohlásil náš případ. Pokud mu tak záleží na přírodě, určitě nemá důvod se pod to nepodepsat!“ uzavřela paní Jandová.