Předchozí
1 z 17
Další

Klostermannova rozhledna

Klostermannova rozhledna u šumavské obce Javorník na Vacovsku ve výšce 1066 metrů nad mořem se začala stavět v červnu roku 1938. Celá věž byla stavěna osmi zedníky a osmi pomocnými dělníky podle projektu sušického stavitele Karla Houry. Celkové náklady na stavbu činily 90.000 korun. Šedesát osm dní od zahájení stavby, 28. srpna 1938, byla slavnostně zpřístupněna. V září 1938 došlo k odtržení Sudet, Šumava se stala německým územím a Javorník se stal nejvyšší horou Čech. Za okupace sloužila jako protiletadlová pozorovatelna.

Oslavy sv. Václava pod rozhlednou na Javorníku u Vacova.Zdroj: Bedřich Kubálek

Víte, že…

Koncem 70. let minulého století začaly přerůstat pětadvacet metrů vysokou rozhlednu u Javorníka smrky a rozhledna se stala nefunkční. Pokusy nástavbu bylo mnoho. Teprve poté, co o komerční využití věže projevil zájem jeden z mobilních operátorů, se ledy pohnuly a Nadačnímu fondu Karla Klostermanna se podařilo sehnat dostatek finančních prostředků na rekonstrukci a nástavbu rozhledny. Práce na rekonstrukci byly zahájeny v září roku 2002 a rozhledna byla znovuotevřena 5. července 2003. Rozhledna na Javorníku je pojmenovaná po šumavském spisovateli Karlu Klostermannovi a po rekonstrukci měří 39,6 m. Na její vrchol vede 197 schodů. Kruhový rozhled umožňuje spatřit celé pásmo šumavských vrcholků jako Pancíř, Poledník, Svatobor, Libín, Boubín, Knížecí Stolec, za jasného počasí lze na jihozápadě dohlédnout i Alpy. Pohledem do vnitrozemí je vidět Písek, Rabí, Temelín i Brdy.

Vstupné na rozhlednu je pro dospělé 30, pro děti 6 až 15 let a důchodce 10 korun.
Otevírací doba rozhledny na Javorníku (za nepříznivého počasí je zavřeno):
Květen, červen a září: pondělí až pátek 10 až 12 a 13 až 16 hodin; víkendy, svátky 9.30 až 18 hodin.
Červenec, srpen: denně 9 až 18 hodin (každý den)
Říjen: pondělí až pátek 10 až 12 hodin a 13 až 15.30 hodin, víkendy a svátky 9.30 až 16 hodin.
Listopad až březen: víkendy a svátky 10 až 12 a 13 až 16 hodin.
Duben: 1. až 3. víkendy 10 až 16 hodin; 14. až 30. pondělí až pátek 10 až 12 a 13 až 16 hodin; víkendy 9.30 až 16 hodin.

Oslavy sv. Václava pod rozhlednou na Javorníku u Vacova.Zdroj: Bedřich Kubálek

Rozhledna Můstek na Zadově

Rozhledna Můstek je vlastně bývalý skokanský můstek na šumavském Zadově. Ten byl postaven v roce 1978 a pro zimní sporty sloužil až do roku 1996. Už v roce 1993 byl ale na pár let zpřístupněn veřejnosti. Jeho havarijní stav ho ale zase z provozu vyřadil. Mít se skokanského můstku jen rozhlednu předcházelo těžké rozhodnutí. Provozovatelé sportovního areálu si totiž museli připustit, že na Zadově se už skákat nikdy nebude. Nahrával tomu fakt, že skoky na lyžích jsou finančně nákladný sport, a zároveň chybí sportovní základna.

Skokanský můstek bude odteď sloužit už pouze jako vyhlídková věž.Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs

Chátrající skokanský můstek dostal šanci

Chátrající skokanský můstek se na rozhlednu změnil během devíti měsíců. Generální oprava vyšla na pět milionů korun. Když se pak na konci června 2015 rozhledna otevírala veřejnosti, nesměl na místě chybět ani skokan a lyžích Pavel Ploc. Právě on je totiž držitelem rekordu zadovského skokanského můstku. Rozhledna skokanský můstek poskytuje krásný výhled na Stašsko, Javornicko a Pošumaví. Vyhlídková plošina můstku se nachází ve výšce 32 metrů nad zemí. Na její vrchol turista vystoupá po 158 schodech. Pata věže leží v nadmořské výšce 1077 metrů. Celkové náklady na rekonstrukci můstku jsou pět milionů korun.

Skokanský můstek bude odteď sloužit už pouze jako vyhlídková věž.Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs

Rozhledna Libín u Prachatic

Rozhledna Libín, nebo také Rudolfovská rozhledna, pochází z roku 1883. Nachází se na vrcholu hory Libín (1096 metrů nad mořem), přibližně 7 kilometrů od města Prachatice nad osadou Libínské sedlo. Na vrchol 27 metrů vysoké zděné libínské rozhledny vede 138 schodů a poskytuje výhled do krajiny. Výhled nabízí panoramatické pohledy na Šumavu směrem na Plechý, Stožec, Knížecí stolec, Boubín, Javorník či Churáňov, na město Prachatice, část Strakonicka, Písecka a Českobudějovické pánve. Při velmi dobré viditelnosti je možné dohlédnout až k našim sousedům a vidět vrcholky Alp. O postavení rozhledny se zasloužil Šumavský klub turistů, který byl založen v roce 1879 a patřil k Rakouskému turistickému klubu. Rozhodnutí o stavbě bylo dáno usnesením první výroční schůze v lednu 1881 a po dvou letech byla rozhledna dne 16. září 1883 slavnostně otevřena.

Objekty na vrcholu Libína chtějí Prachatičtí opravit. Vybraná firma pracuje na projektové dokumentaci.Zdroj: Deník/Jana Vandlíčková

K rozhledně Libín patří i chata

Návrh W. Susky byl realizován prachatickým stavitelem F. Reichartem a financován z členských příspěvků, výnosů divadelních vystoupení, koncertů a finančních darů (100 q vápna daroval na výstavbu ze svého panství kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu). Na paměť návštěvy korunního prince Rudolfa v Prachaticích roku 1871 byla rozhledna pojmenována jeho jménem.V roce 1935 dostal rozhlednu do správy Klub československých turistů, který uvažoval o zastřešení vyhlídkové terasy, z čehož kvůli II. světové válce sešlo. Během ní, ale také po nějakou dobu v 50. letech minulého století, sloužila rozhledna k vojenským účelům, kdy byla na Libíně dislokována malá posádka vojáků letectva.

Opravy se rozhledna dočkala až v roce 1994. V roce 2007 nechalo město Prachatice zhotovit a umístit na rozhlednu panoramatické výhledy, které návštěvníkům nabízí pohledy ze všech světových stran i s popisky. V loňském roce město Prachatice nechalo opravit ochoz rozhledny. Rozhledna je otevřená celoročně. Tradicí ale je, že se u rozhledny scházejí Prachatičtí při novoročním výstupu na Libín. V sousedství byla postavena turistická chata, kterou nedávno koupilo město Prachatice a připravuje projekt na rozsáhlou rekonstrukci.

Libín.Zdroj: Deník/Jana Vandlíčková

Rozhledna Haniperk

Celodřevěná rozhledna podle projektu Jiřího Ondřicha stojí na vrcholu Svobodné hory (640 m n. m), která se nachází mezi Vodňany a Bavorovem. Celková výška rozhledny je 24,5 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 21 metrů. K rozhledně lze dojít buď z Bavorova po žluté značce do Podhor a potom pokračovat až na vrchol Haniperku anebo můžete přijít od Vodňanských Svobodných Hor, také po žluté. Z vyhlídky lze dohlédnout na Temelín ale i na opačnou stranu k Šumavě.

Rozhledna Haniperk na Svobodné hoře u Vodňan.Zdroj: Lukáš Ptáček

Rozhledna Kbíl

Rozhledna se nachází na vrcholu Kbíl poblíž obce Libětice ve výšce 664 m n. m. Stavba je tvořena ocelovou konstrukcí, která slouží i jako vysílač mobilního operátora.Věž byla otevřena v roce 2008, je volně přístupná a na ochoz vede 147 schodů. Přístup je možný po žluté turistické značce, která křižuje silnici mezi obcemi Libětice a Úlehle. Z vyhlídkové plošiny lze spatřit část Šumavy i město Strakonice a jeho okolí.

Kbílská rozhledna. Zdroj: Deník/Petr Škotko

Rozhledna Velký Kamýk na Písecku

Rozhledna je postavena pod vrcholem Velký Kamýk v nadmořské výšce 515 m n.m. Telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou byla poblíž Písku postavena v roce 2002. Oficiálně je přístupná až od roku 2006. Točité schodiště vede na vyhlídkový ochoz ve výšce 31 metrů. Z rozhledny je možné vidět Písek, Písecké hory, Brdy, Šumavu a Temelín. Otevřena je celoročně. Autem lze dojet až pod věž. Cesta vede přes obec Velké Nepodřice.

Výstup na Velký Kamýk.Zdroj: Deník/ Miroslava Žižková

Rozhledna Jarník u Písku

Rozhledna Jarník leží v městském lesoparku nad Pískem ve výšce 609 m.n.m. a slouží zároveň jako vysílač. Slavnostní otevření proběhlo 9. října 1997. Vyhlídková plošina rozhledny se nachází ve výšce 35 metrů. Návštěvníci uvidí z vrcholu celou Šumavu, částečně Český les, Příbramsko i město Písek a Písecké hory. Cesta na Jarník začíná od parkoviště v lokalitě U Vodáka. Odtud vede na vrchol Jarníku modrá turistická stezka v délce necelé dva kilometry.

Rozhledna Jarník leží v městském lesoparku nad Pískem ve výšce 609 m.n.m. a slouží zároveň jako vysílač. Slavnostní otevření proběhlo 9. října 1997. Vyhlídková plošina rozhledny se nachází ve výšce 35 metrů. Návštěvníci uvidí z vrcholu celou Šumavu, částeZdroj: Deník/Jana Urbanová

Rozhledna Hýlačka u Tábora

Nachází se na návrší Hýlačka v místní části Tábor-Větrovy, 4 km jihozápadně od centra Tábora. Původní dřevěná rozhledna shořela 1. ledna 2012. Nová ocelová rozhledna byla otevřena 1. srpna 2015. Celková výška je 36,5 metru. Výška vyhlídkové plošiny je 25 metrů. Počet schodů: 136.

Rozhledna Hýlačka Tábor Větrovy.Zdroj: Ilustrační foto.

Rozhledna Čermákův vrch  

Rozhledna je vysoká 20 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 17 metrů se dostanete po 90 schodech.

Rozhledna Čermákův vrch u Krátošic.Zdroj: Ilustrační foto.

Rozhledna Kovářka v Moravči

Rozhlednu Kovářka na Táborsku postavil místní kovář Ladislav Dobeš. Stavba stojí od roku 2011, otevřena byla o rok později. Věž, postavená z kamene, je vysoká 13 metrů s ocelovým točitým schodištěm a dřevěnou vyhlídkou. Má 50 schodů. Uvnitř je kovářské muzeum. Je to teprve třetí kamenná rozhledna postavená na území České republiky za posledních 70 let. Jde o ryze soukromou a přitom veřejnosti přístupnou rozhlednu.

Sobotní odpoledne bude v zahradě pod rozhlednou Kovářka v Moravči u Mladé Vožice patřit především dětem.Zdroj: Deník / Jiří Dintar

Rozhledna Rýdův kopec u Jindřichova Hradce

Rozhledna na Rýdově kopci v Děbolíně leží 6 km od Jindřichova Hradce. Vede na ní 102 železných nebo 128 dřevěných schodů. Rozhledna je zatím pro veřejnost uzavřená. Stojí v nadmořské výšce 551,5 m n. m. a je dominantou širokého okolí. Vyhlídková terasa je umístěna ve výšce 24 m a návštěvníci na ni mohou vystoupat buď po točitém ocelovém schodišti čítajícím 102 schodů, nebo po dřevěném schodišti o 128 schodech.

Rozhledna v Děbolíně leží 6 km od Jindřichova Hradce. Je volně přístupná každý den od 8 do 20 hodin v období od dubna do října. Vede na ní 102 železných nebo 128 dřevěných schodů.Zdroj: Deník / Jana Formánková

Rozhledna U Jakuba na Dačicku

Rozhlednu a lesopark U Jakuba najdete v srdci České Kanady poblíž obce Valtínov na vrcholu zvaném Havlova hora ve nadmořské výšce 680 m. Rozhledna z lepených modřínových profilů připomíná svým tvarem tužku. Její celková výška je 40.7 metrů. Až na její vrchol vystoupáte po 180 pohodlných schodech točitého schodiště. V betonovém základu je umístěna galerie rozhleden a turistické centrum s občerstvením.

Rozhledna a lesopark U Jakuba poblíž Valtínova.Zdroj: archiv redakce

Rozhledna Slabošovka u Besednice  

Je to vysílač u Besednice s krásným výhledem na okolní pahorkatinu a Slepičí hory.Telekomunikační věž postavil T-mobile po dohodě s obcí Besednice s tím, že nahoře bude veřejně přístupná vyhlídková plošina. Rozhledna byla vybudována v roce 2002.Výška rozhledny je 35 metrů, vyhlídka je ve výšce 24 metry.Rozhledna stojí na návrší Slabošovka o nadmořské výšce 624 metrů.K rozhledně se můžete vydat z Besednice směrem k Nesměni nebo se dá autem zajet po polní cestě až k ní.Z rozhledny lze spatřit nejvyšší vrchol Slepičích hor Kohout, Kleť, vrcholky Novohradských hor, vrchol Polušky, v dálce části Českých Budějovic, město Borovany, Trhové Sviny, Svatý Jan nad Malší a Besednici. Při dobré viditelnosti lze vidět i Alpy.

Rozhledna Slabošovka.Zdroj: Petr Trajer

Rozhledna na Hradišťském vrchu u Kaplice  

Stojí asi 5 km východně od Kaplice. Auto musíte nechat v Hradišti, ale tam je málo místa na parkování, proto je lepší zastavit v Blansku a odtud tam vyrazit pěšky.Rozhlednu nechalo město Kaplice postavit na podzim roku 2018 a pro veřejnost byla slavnostně otevřena 23. března 2019. Stojí v nadmořské výšce 780 metrů n..m. Vysoká je necelých 30 metrů, na vyhlídkovou plošinu vede 149 dřevěných schodů.Výhled je odtud na město Kaplice, zříceninu hradu Vítkův kámen, vrcholky kopců Kleť a Novohradských hor a za dobrého počasí jsou vidět i Alpy.Zajímavost: Je to netypická kovová věž s dřevěnými prvky odkazující na tradice Keltů.

Rozhledna na Hradišťském vrchu.Zdroj: Redakce

Rozhledna Granátník pod Kletí

Rozhledna Granátník již potřebuje důkladně opravit  Dřevěná rozhledna se nachází na naučné stezce Granátník u Srnína. 

Dřevěná rozhledna na naučné stezce Granátník u Srnína.Zdroj: Archiv obce Srnín