Jak vzpomínáte na svá studia na obchodní akademii?
Tak asi jako každý na střední školu. Při příležitosti devadesáti let obchodní akademie jsem si uvědomil, že už i pro mě to je třicet let, co jsem byl na střední škole. Ale jinak na svá studia pochopitelně vzpomínám.


Máte například nějaké konkrétní vzpomínky? Měl jste třeba oblíbené nebo neoblíbené kantory?
Samozřejmě. Vzpomíná se na kantory, ať už je to v důsledku toho, že to například někdy mezi námi jiskřilo. Například, že jsem přes některé předměty procházel hůře a přes některé zase lépe.


Jak na vás působily samotné České Budějovice a co jim říkáte dnes?
Pořád jsem patriotem, takže pro mě to není jenom město, kam jsem chodil. Ale já zde mám rodiče a také sem často jezdívám. Ať už přímo do Budějovic anebo také na Šumavu. I když jsem se už přehoupl přes tu půlku života, kterou trávím v Praze, tak se cítím být pořád Jihočechem. Podle mého se střed Budějovic mění k lepšímu. Budovy, které chátraly, začínají vypadat zase hezky. Prostě je to krásné a staré město. Je dobře, že se mění k lepšímu to, co dříve nevypadalo nejlépe.


Když jste byl mladý student, kam jste se například chodili do města bavit?
Myslím si, že v tomto směru se Budějovice tak moc nezměnily. Je tady těch pár míst, kde se pořádaly koncerty a v době střední školy plesy, nebo samozřejmě kam se chodilo dříve na pivo. Tak to jsou místa, která se příliš nezměnila. Určitě se jedná o centrum města.

Máte nějakou konkrétní vzpomínku anebo příhodu z lavic střední školy? Co se vám hodně vrylo do paměti?
(se smíchem) Měl jsem třeba hodně rád lyžařské výcviky. Ale jinak nevím. Abych vytáhl z rukávu něco konkrétního třicet let zpátky, tak to mě opravdu zrovna teď nic nenapadá. Ale co si pamatujete, je to, že když uděláte maturitu, tak si oddechnete, jak to dobře dopadlo. Jinak si neuvědomuji nic, co bych nějak zvlášť vypíchl.


Potkal jste už na oslavách někoho známého?
Samozřejmě. Některé kantory, kteří se tu začínají scházet. Předpokládám, že přijde někdo ze spolužáků. Potkal jsem dokonce i jednu spolužačku. Kupodivu i po těch třiceti letech se lidé stále poznávají.