„S agresivními řidiči svádíme boj o holý život“

Rád sportuje, ideální dovolenou by trávil na horách, Formanův film Přelet nad kukaččím hnízdem je jeho nejoblíbenější. Jde o film, v němž se na pozadí státního ústavu pro choré mysli rozvíjí odpor k rutině a vynucované disciplíně. Knihou, k níž se rád vrací, je román Hlava XXII. Autor vychází z vlastních zážitků z doby druhé světové války, dílo bývá někdy přirovnáváno k našim Osudům dobrého vojáka Švejka. Vzorem z dětství byl jeho táta, nemá rád lež, cení
 si upřímnosti.

V pondělí 17. března byl oficiálně jmenován ředitelem jihočeských policistů, před tím jeho regionem byla Vysočina. Policejní uniformu nosí 
od roku 1992. Nejprve jako dopravní policista, poté jako zástupce ředitele Okresního ředitelství Policie ČR v Jihlavě, vedoucí Územního odboru Jihlava pro vnější službu, náměstek Krajského ředitelství policie kraje Vysočina pro vnější službu a ředitel Krajského ředitelství policie 
na Vysočině. Plukovník Miloš Trojánek (46) odpovídal 
v pondělí ve svém novém působišti na dotazy našeho Deníku.

Za první dva měsíce letošního roku se stal na Vysočině a v jižních Čechách srovnatelný počet nehod, ale následky jsou rozdílné. Na Vysočině zemřeli dva lidé, tady osm, v jižních Čechách je
 i více zraněných. Mohou řidiči na jihu Čech očekávat více kontrol?
Co se týká následků dopravní nehodovosti na území Jihočeského kraje, tak mě to nenechává klidným. První opatření jsem shodou okolností dělal hned dnes. S vedoucím odboru služby dopravní policie Lubomírem Veselým a náměstkem pro vnější službu Romanem Bláhou jsme hovořili o konkrétních opatřeních. V první fázi jsem usměrnil činnost hlavně preventivní, protože represivní se kolegové věnují velmi dobře a poctivě. S maximálním nasazením sil a prostředků se snaží eliminovat neuspokojivý výsledek dopravní nehodovosti.


Ve spolupráci s naším tiskovým oddělením připravíme mediální kampaň, aby si řidiči uvědomili, že problém je skutečně v dodržování pravidel silničního provozu. 
Ze svých zkušeností vím, že hlavní příčinou drtivé většiny dopravních nehod je rychlá jízda. Na to se zaměříme. Kolegové dostali konkrétní úkoly. Není to otázka týdne nebo čtrnácti dní, ale několika měsíců, kdy by měla kampaň řidičům jasně ukázat, kde je příčina nehod a samozřejmě je seznámila i s následky.

Za poslední dva měsíce zemřeli při nehodách tři lidé kvůli tomu, že se řidiči pokoušeli ujíždět před policejními hlídkami. Myslíte si, že se z pohledu policie dá takovým tragédiím nějakým způsobem zabránit?
Toto je fenomén poslední doby. Ujíždění před policií bohužel neregistrujeme jen 
v jižních Čechách, na Vysočině také nebyly pokusy ujet před hlídkou nijak výjimečné. Jestli se tomu dá z pohledu policie nějak zabránit, nevím. Kolegové řeší dopravní přestupky a vím, že v těchto konkrétních případech kontroly vždy následovaly po porušení nějakého zákazu nebo příkazu, zkrátka po porušení pravidel silničního provozu. Následovala silniční kontrola a těžko můžete někomu zabránit v tom, aby se po zastavení najednou prudce nerozjel. Pak policisté nemohou zůstat nečinní a musí se pokusit vozidlo zastavit. Jsou případy, kdy nezodpovědní 
a agresivní řidiči na policisty dokonce najíždějí. Někdy je to boj o holý život strážců zákona, aby mohli přestupek vůbec postihnout.

Je třeba, aby si každý účastník silničního provozu uvědomil, že tak, jak se dodržují jiné právní normy, tak je nutné, aby se dodržoval i zákon o bezpečnosti silničního provozu.

Vysočina je dlouhodobě hodnocena jako druhý nejbezpečnější region v České republice. Loni 
se zde však stalo 11 vražd, v jižních Čechách jich bylo šest. Objasněnost v obou krajích je vloni stoprocentní, v jižních Čechách jsou ale pomníčky z minulých let (mrtvá prostitutka na Lipně, nález mrtvého novorozence 
na E55, vražda žen na Jindřichohradecku a Českokrumlovsku). Vrátí se policie k intenzivnějšímu vyšetřování těchto dosud nevyřešených případů?
Na to mohu odpovědět jen obecně, protože nejsem s případy detailně seznámen. Slyšel jsem o nich, ale podrobnější informaci mi kolegové teprve připravují. Mohu však veřejnost ubezpečit, že tyto případy rozhodně nespí, pracuje se na nich neustále. Kolegové ze služby kriminální policie a vyšetřování se snaží vyšetřovat dál. Tyto případy nejsou mimo dění.

Ve funkci krajského ředitele 
na Vysočině jste zažil vyšetřování loňské vraždy 15leté dívky v Jihlavě. Jak vnímáte zatím nepravomocné rozhodnutí soudu, který udělil dvěma hlavním pachatelům výjimečné tresty 25 a 22 let vězení, ale jejich společníka, který pomáhal s odklízením těla, poslal za mříže pouze na dva roky?
Nedovolím si hodnotit práci státního zastupitelství nebo soudu, ani na to nemám právo. Mám na to samozřejmě svůj subjektivní názor, který si nechám pro sebe. Byla to velmi náročná kauza, nejen na zpracování a mravenčí práci kriminalistů i všech zúčastněných policistů, ale kvůli mediálnímu tlaku. K rozhodnutí soudu se však nehodlám vyjadřovat.

Do období, kdy jste působil jako zástupce ředitele jihlavského policejního ředitelství, spadá zadržení heparinového vraha Petra Zelenky, který byl 
za sedm vražd a deset pokusů odsouzen k doživotnímu vězení. Vzpomínáte na tento případ? Dalo se mu podle vašeho názoru nějak předejít, třeba jiným přístupem policie?
Máte pravdu, že tyto věci 
a zatčení pana Zelenky se odehrály v době, kdy jsem byl náměstkem jihlavského okresního ředitelství. Pokud si však dobře vzpomínám, staly 
se v havlíčkobrodském okrese, to znamená, že ani se žďárským a jihlavským okresem to příliš nesouviselo. Jestli 
se tomu dalo zabránit, nevím. Na rovinu říkám, že nejsem 
s případem podrobně seznámen, protože jsme pana Zelenku v Jihlavě pouze zatýkali, pak si to převzalo Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové.

Přejděme k loupežím. Zatímco na Vysočině loni jejich počet klesl, v jižních Čechách byl trend opačný. Jak by mohla policie páchání této trestné činnosti zamezit?
Jednoznačný návod asi neexistuje. Nicméně co se týká pouliční kriminality, není to jen o policii jako takové. 
Do této problematiky by měly být vtaženy také samosprávy, pak je to určitá část i jejich zodpovědnosti. Vím, že v Jihočeském kraji spolupráce 
s představiteli samospráv funguje velmi dobře. Pokud chcete slyšet, že více policistů v ulicích zamezí páchání všech nepravostí na ulicích, tak říkám, že nezamezí. Je možné, že ho pouze trochu omezí. Pracujeme s počtem policistů, na který máme přidělené finanční prostředky, 
a jsem naprosto přesvědčen, že kolegové odvádějí perfektní činnost. Loupeže a pouliční kriminalita je dalším fenoménem této doby a my s ním budeme za využití maxima sil a prostředků bojovat.

V obou krajích loni došlo i k nárůstu majetkové trestné činnosti, krádežím aut i vloupání 
do bytů. Kde hledat příčinu?
Je to už takový evergreen, ale bohužel platí, že to jde 
na vrub amnestie. S jejími důsledky jsme potýkali v celé republice. Dalšími aspekty jsou sociální politika, nezaměstnanost, trh práce. Toto všechno jsou atributy, které se podílejí na majetkové trestné činnosti.

Podstatnou část majetkové trestné činnosti mají na svědomí lidé závislí na drogách. Jak na Vysočině, tak v jižních Čechách loni policie řešila narůstající počet drogových deliktů. Na Vysočině se vám řadu případů podařilo odhalit díky fungujícímu Toxi týmu. Plánujete posílení tohoto oddělení i na jihu?
Podrobnou situaci v jižních Čechách musím teprve zanalyzovat, chystám se na to 
na některém z nejbližších setkání se svými náměstky. 
Od kolegů mám informace, že tady je drogová problematika velmi silně potírána. Zda zde existuje speciální tým, nevím, ale pokud ne, nic nebrání tomu, abychom ho vytvořili. Drogová problematika je jeden z nejzávažnějších problémů a domnívám se ale, že 
v jižních Čechách není podceňován.

Při vyšetřování majetkové 
i drogové trestné činnosti se jihočeská policie spoléhá i na mezinárodní spolupráci s kolegy z Horních Rakous a Dolního Bavorska. Na prvním tiskovém brífinku po svém uvedení 
do funkce jste zmínil, že s mezinárodní spoluprací zatím nemáte příliš zkušeností. Stačil jste 
se již o přeshraniční spolupráci informovat?
Určitě mohu říct, že tuto spolupráci a nastavená pravidla nebudu měnit k horšímu. Zachováme minimálně současnou úroveň, případně pokud najdeme nějaký prostor, tak ji i posuneme, tomu se absolutně nebráním. S touto oblastí se seznamuji velmi intenzivně a podrobně, chtěl bych se zúčastnit zasedání česko-bavorské komise, která je v plánu teď v dubnu. Takže určitě to vnímám jako oblast, které se budu velmi intenzivně věnovat.

Ve funkci policejního ředitele 
na Vysočině jste rozhodl o zrušení šesti obvodních oddělení, která nyní fungují jako policejní stanice s omezenou otevírací dobou pro veřejnost. Připravujete podobná opatření i v jižních Čechách?
Tady vás musím trochu poopravit, my jsme obvodní oddělení nezrušili, ale transformovali je do policejních stanic. V drtivé většině jsme 
se snažili zachovat i stejný počet policistů. Jaké důvody mě k tomu vedly, to by asi bylo 
na delší rozhovor.
V současné době neuvažuji o podobných krocích v jižních Čechách. Změny v systemizaci do budoucna nevylučuji, ale teď nic nenapovídá tomu, že by se obvodní oddělení měla transformovat v policejní stanice, nic nás k tomu nenutí. Toto byla otázka roku 2012, problémem číslo jedna to bylo v loňském roce. Tyto změny byly i v Jihočeském kraji. Myslím, že teď je stav velmi dobrý a uspokojivý a není důvod ho jakýmkoliv způsobem měnit.

Už jste si potřásl rukou se všemi podřízenými ve vedoucích funkcích?
Se všemi ještě určitě ne, ale intenzivně pracuji na tom, abych během dubna navštívil minimálně vedoucí jednotlivých odborů a oddělení.

Když se ještě vrátím k vašemu prvnímu brífinku, tak jste naznačil možné personální změny ve vedení jihočeské policie. Podnikl jste v tom nějaké konkrétní kroky?
Mluvil jsem o personálních změnách, ale ne přímo ve vedení. Konkrétní kroky, co 
se personálních otázek týká, provádím, vedu pohovory 
s jednotlivými vedoucími pracovníky územních odborů a jednotlivých oddělení. Co 
se týká změn, teď je na ně ještě brzy, to by bylo otázkou dalších dnů v dubnu.