Tragická nehoda ve čtvrtek minulého týdne přetrhla nit jeho tvůrčího a hudbou naplněného života.
Nikdo z blízkých Andělových kamarádů si netroufl při obřadu zahrát a zazpívat, protože by to „neustáli“. Včetně Žalmana nebo Andělovy trampské osady. Zahrála tedy dvojice muzikantů z pražských Rangers, ale slzám se téměř nikdo neubránil, když se na závěr ozvala známá písnička nahraná Minnesengry – Nezacházej slunce.
Dojemný a výstižný byl i proslov Hanky Hosnedlové, která se s Andělem rozloučila na přání rodiny za přátele, muzikantskou i trampskou komunitu.
„Mě jeho nečekaný odchod úplně zdrtil,“ řekl Pavel Žalman Lohonka, který nechyběl mezi smutečními hosty. Připravoval právě v těchto týdnech s Andělem a dvěma zpěvačkami malý návrat někdejších Minnesengrů v rámci listopadového jubilejního koncertu. „Určitě uděláme namísto toho při koncertu hudební vzpomínku věnovanou výhradně Andělovi, když už nebude s námi on sám,“ dodal Žalman.
Také trampové jsou rozhodnuti uctít Andělovu památku tryznou u táborového ohně a hlavně při tradiční předvánoční slezině. Jak řekla Hanka Hosnedlová: „Už nikdy nezazní Andělova kytara v jeho rukou, ale my ji budeme slyšet stále – někde uvnitř, v duši… Takhle přece hrají jen andělé.“