Jan Proško byl tenkrát zřejmě prvním posluchačem písniček, které si později potají zpívalo celé Československo. Jako mladíci se bavili o vznikajících melodiích a textech písní často dlouho do noci.

„Seděl zvrácený na židli, kolena opřená o kraj stolu, kytaru v ruce, brnkal, něco brumlal, zapsal si to, pak mě zavolal a říká: ‚Hele, Honzo, já ti něco zahraju.' A tehdy jsem poprvé slyšel začátek písničky Bratříčku, zavírej vrátka. On to tehdy skládal jako protestsong proti válce. Dokonce mi ještě vysvětloval, co to protestsong je," vypráví Jan Proško.

Jeho přátelství s Karlem Krylem vydrželo až do písničkářovy předčasné smrti v březnu roku 1994. Za normalizace Jan Proško bývalému spolužákovi telefonoval do západního Německa a později jej v Mnichově i navštívil. Toho si Kryl velmi vážil. „Víš, kolik lidí mi za ty roky telefonovalo, když jeli přes Mnichov? Byli třeba na nádraží, ale často mě jen pozdravili. Báli se i zajít na pivo, sejít se se mnou. „A ty přijedeš, přitom máš doma dobré postavení, rodinu, ty musíš být hrdina," říkal mu Karel Kryl.

Dlouho měl Jan Proško na nevšedního spolubydlícího praktickou památku. „Když jsem odmaturoval a balil jsem se, neměl jsem své věci pořádně kam dát. A Karel povídá: ‚Hele, já ti dám starej kufr, já ho nepotřebuju.'" „Ten kufr jsme pak léta měli, dokud se nerozbil. Když jsme jezdili na dovolenou, balila jsem do něj plínky pro děti," vzpomíná manželka Drahomíra Prošková.

I ta si mužova kamaráda oblíbila. Dodnes například vzpomíná nejen na riskantní pokusy o jakýkoli kontakt, ale třeba i na nádherné boty na jehle, které pro ni Karel Kryl Janu Proškovi pomohl v Mnichově sehnat. Díky nevšednímu přátelství Drahomíra Prošková třeba i vařila na jedné z prvních teflonových pánví.

Zvláštní vztah ke Krylovi mají i další členové rodiny. Starší syn Martin hrával Krylovy písničky a s tátou svého oblíbence i navštívil, mladší syn Patrik, jenž se živí jako sochař, je autorem pamětní desky Karla Kryla v keramické škole v Bechyni. Jednu ze studií dokonce Drahomíra Prošková zachránila před vyhozením a domů Krylovu bustu propašovala pod bundou.

Proškovi se znali také se všemi třemi sourozenci Krylovými. Se sestrou Marií chodil Jan Proško na průmyslovce do jedné třídy. S Karlovým mladším bratrem Janem se setkali naprostou náhodou až v době, kdy už vedli rodinný penzion v Suchém Vrbném. Najednou přišla žena, že k nám přijel chlap a jmenuje se Kryl. A tak jsme se seznámili. Ten den jsme si sedli s lahví moravské slivovice, kecali a vzpomínali," vypráví Jan Proško.