Čeští vědci pomohou zastavit invazi sumců v jezerech Itálie a Portugalska, kde je podle odborníků potřeba odlovit v jezerech až devadesát procent těchto ryb. Využívat se bude třeba i analýza DNA ve vodě, která ukáže na vzorku několika litrů, zda v daném místě sumci žijí. Zatímco v České republice je tento největší predátor sladkých vod žádoucím zástupcem rybích obsádek, v jihoevropských jezerech představuje nepůvodní a invazní druh, který působí škody v tamním ekosystému. Hydrobiologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s kolegy z Itálie a Portugalska právě startují pětiletý projekt, během nějž budou v 50 jezerech a nádržích sledovat výskyt a šíření sumců, testovat různé metody jejich odlovu a posléze je se zapojením komerčních a sportovních rybářů odloví. Neméně obtížné bude i přesvědčit Jihoevropany ke konzumaci této ryby a dostat ji na jídelníček místních restaurací.

Nenasytný predátor decimuje domácí druhy

Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který tam byl zavlečen sportovními rybáři. „Třeba v portugalských nádržích vůbec nejsou původní dravé druhy ryb a s příchodem sumce tak přibyl obrovský, nenasytný predátor, který decimuje veškeré původní ryby, včetně vzácných, endemických druhů. Svědčí mu teplá voda, dobře se tam množí, rychle roste a nemá přirozeného nepřítele,“ vysvětluje vedoucí českého vědeckého týmu, Martin Čech z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Sportovní rybáři ho vyhledávají pro jeho trofejní velikosti. „V jižních státech není výjimkou chytit sumce o velikosti 2,5 metru s váhou přes sto kilogramů,“ říká Martin Čech.

Projekt LIFE PREDATOR (2022-2027) je zaměřen na sledování šíření a prevenci dalších zavlečení invazivního sumce velkého (Silurus glanis) v jezerech a nádržích jižní Evropy v souladu s naplňováním EU IAS (Invasive Alien Species – invazivní nepůvodní druhy) nařízení č. 1143/2014. Výzkum je podpořen Evropskou komisí v rámci program LIFE-2021-SAP-NAT (projekt č. 101074458 – PREDATOR).

Celkem sedm vědeckých týmů - čtyři v Itálii, dva v Portugalsku a jeden v České republice bude pět let sledovat 50 nádrží a jezer, z toho 23 v Itálii, 25 v Portugalsku a 2 v České republice. Vlajkový výzkum bude probíhat na jednom z největších italských jezer, jezeru Maggiore. České nádrže Římov u Českých Budějovic a Žlutice u Karlových Varů v projektu poslouží jako kontrolní systémy, neboť jsou českými hydrobiology detailně prozkoumané se známou obsádkou sumce velkého.

Budou lovit sumce v hloubkách i harpunou

V první fázi mají vědci za úkol otestovat různé metody odlovu a vybrat ty nejvhodnější pro dané typy jezer a nádrží. „Metod pro odlov je několik, včetně použití elektrického agregátu nebo tenatových sítí. Nám se však nejvíc osvědčila metoda dlouhých šňůr, která se běžně používá na moři na lov velkých predátorů, jako jsou žraloci, tuňáci, plachetníci nebo mečouni. Funguje tak, že se z pomalu plující lodi postupně naklade do vody dlouhé lano s desítkami nástražních šňůr. Zjistili jsme, že tato metoda je velmi efektivní a navíc zaručuje, že se bude chytat jen sumec, a ne jiné druhy ryb, což je pro nás i naše italské a portugalské partnery důležité,“ popisuje Lukáš Vejřík, další člen českého týmu. Testovat se budou ale i jiné techniky lovu, jako je například lov harpunou ve velkých hloubkách čistých italských jezer.

Účinnost pastí na klikoroha borového, kalamitního škůdce v jehličnatých lesích, testují pracovníci Biologického centra AV ČR České Budějovice v lesích na Kleti.
Pohromou pro lesy je i žravý klikoroh. Jihočeští vědci na něj vyvinuli pasti

Kromě výběru nejefektivnějších technik odlovu zodpovídá český tým také za kalibraci metody pro zjištění přítomnosti sumců v jezeře ze vzorků vody, a to pomocí environmentální DNA. Tato metoda funguje tak, že se v odebrané vodě analyzují přítomné genetické vzorky DNA. Z několika odebraných litrů vody tak lze určit, zda se v daném jezeře sumci vyskytují, nebo se do něj tyto nebezpečné, invazní ryby ještě nedostaly.

V další fázi projektu bude následovat samotný odlov sumců, na němž se kromě výzkumných týmů bude podílet i 230 místních komerčních a sportovních rybářů. Ve velkých jezerech a nádržích se má množství sumců redukovat alespoň o 10 %, v malých nádržích o 50 % a v pěti izolovaných malých jezerech spadajících do soustavy Natura 2000 se má biomasa sumce snížit dokonce o 90%.

Dostat sumce na talíř

Nezůstane ale jen u odlovů. Mezinárodní tým zahájí masivní osvětovou kampaň zaměřenou jednak na rybáře a jednak na širokou veřejnost. „Rybáře musíme přesvědčit, aby neroznášeli sumce do dalších jezer, aby své úlovky nevraceli do vody a odnášeli si je domů. Veřejnost je třeba přesvědčit o tom, že sumec je skvělá ryba k jídlu. Je to spousta masa, které je třeba v uzeném stavu kulinářskou delikatesou,“ vysvětluje Martin Čech. Zejména v severní Itálii, kde se invaze sumce vymkla kontrole, by měla vzniknout uzavřená lokální ekonomika, kde budou místní výrobci potravin vyrábět sumčí produkty a restaurace nabízet pokrmy ze sumců. Z ryb ulovených během regulačních odlovů se budou připravovat jídla, prodávaná za rozumnou cenu lidem, kteří čelí socioekonomickým výzvám.