„Do výskytu nemoci patrně zasáhly nové technologie, kterými jsou kuchyně určené pro veřejné stravování vybavovány. Zatímco v roce 2004 jsme zaznamenali více než dva tisíce případů, loni jich bylo už jenom třináct set a letos na začátku listopadu dokonce jen pět set dvacet tři,“ srovnává počty těch, které potrápila salmonelóza, František Kotrba z Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje.

„Případné průšvihy začínají vždy u lidí pracujících v kuchyních, ať již jsou na štíru s osobní hygienou, dopouštějí se prohřešků v pravidlech skladování a zpracovávání potravin, nebo špatně ovládají nové technologie,“ konstatoval.

V některých případech se podle zástupců společností, které dodávají na trh profesionální kuchyňská zařízení, nedaří dostatečně pružně měnit zažité stereotypy personálu. „Někdy se na nás obracejí provozy až poté, co u nich zjistí hygienici nedostatky a nařídí jim závady odstranit. Když se pak ptáme, jaké nároky by měly moderní přístroje splňovat, říkají v některých kuchyních: To je jedno, stejně to nebudeme používat, ale ať tady hlavně ten zchlazovač je,“ krčí rameny Jan Krbec, ředitel společnost kovoslužba OTS, která v regionu zastupuje společnost Electrolux.

Nutnost vybavit stravovací zařízení novými po všech stránkách vyhovujícími technologiemi se střetává nejednou i ve školních jídelnách se snahou stavebních firem ušetřit na vybavení či neochotou personálu naučit se s přístroji pracovat. „Zákazníkům doporučujeme si zboží dříve, než do něj investují, vyzkoušet, nabízíme i možnost naučit se s technologiemi pracovat pod vedením našeho kuchaře v demonstrační kuchyni,“ naznačuje Krbec možnou cestu k posunu.