„Aktuálně je jich 550 až 570,“ píše deník PNP. „To je dobrá zpráva, protože podle vědců je třeba asi 500 jedinců k přežití druhu.“ V letech 2010 a 2011 bylo v oblasti nasbíráno 1400 vzorků trusu – převážně v zimě, kdy jej lze snáze nalézt. K tomu bylo vyhodnoceno na 600 náhodných pozorování a 200 leteckých snímků.

Vhodné biotopy jsou jen asi na 16 000 hektarů neboli na 17 procentech plochy obou národních parků, vesměs mimo území s velkým pohybem lidí. Součástí rozborů trusu je také analýza stresového hormonu. „Ta potvrdila i výjimky – hned za penzionem Třístoličník žijí dva tzv. železní mládenci, kteří se s turisty srovnali a jejich hladina stresu je normální,“ píše PNP. Dodává další poznatek – jen při vyšším hospodářském využívání lesa je u tetřevů zjišťována vyšší hladina stresu. „Můžeme nyní docela přesně říci, kde turistická stezka tetřevům škodí a kde ne,“ říká biolog parku Jörg Müller. „Je tak možné dělat kompromisy mezi ochranou přírody a turistikou.“

PNP k tomu poznamenává, že se jako chybná ukázala teorie o plašení tetřevů v údolí pod Luzným, která vedla k dlouhým diskusím o přechodu Modrý Sloup. Stezka byla nakonec přeložena na protilehlé úbočí. Šetření prý ukázalo, že dole v údolí ale prakticky žádní tetřevi nežijí, zato na kopci o to víc, píše list.

Žalují zákaz žebrání

K rakouskému Ústavnímu soudu bylo podáno pět žalob týkajících se zákazu žebrání. Soud nyní vyzval i ostatní spolkové země k vyjádření. Ve Vídni, v Salcburku a ve Štýrsku podaly žaloby jednotlivé fyzické osoby, v Horních Rakousích a v Korutanech poslanci zemských sněmů.

Z Horních Rakous napadli sociální demokraté a Zelení zákaz přijatý hlasy lidovců a Svobodných. Kromě kompetenční otázky vytýkají novele policejního zákona nejasné obecné formulace o zákazu, místo aby výslovně mířila proti agresivnímu či organizovanému žebrání. Přenesení úkolů na městskou stráž prý také „podkopává státní monopol moci“.

Žebrání může být v Horních Rakousích pokutováno až 270 eury, organizování až 14 500, píše deník OÖN.

Opilý řidič hlásil ztrátu

Oznámení ztráty řidičského průkazu přivedlo 40letého českého sezonního dělníka v Tyrolsku do nesnází. Jak napsal deník OÖN, muž přijel v úterý odpoledne autem na oddělení v Mayrfofenu oznámit ztrátu dokladu. Policisté z něj ucítili alkohol – a alkotest u něho ukázal 2,46 promile…

Jídlo v odpadu

Průměrná hornorakouská domácnost vyhodí za rok do odpadků potraviny a zbytky jídla v hodnotě 277 eur, celkem asi 30 kilogramů. Napsal to list OÖN. Šest až dvanáct procent věcí je ještě originálně zabalených, mnohdy ani neprošla minimální doba trvanlivosti. V odpadu končí kolem šesti procent ještě využitelných potravin. Vyhazovány jsou především zelenina (18 procent), chléb a pečivo (15), sýry a mléčné výrobky (12), sladkosti (12) a maso (11 procent).

Sněhový kostelík: termín se posouvá

Tání uplynulých dnů udělalo stavitelům sněhového kostela v Mitterfirmiansreutu čáru přes rozpočet. O víkendu sice se stavbou začali, ale teploty nezůstávaly trvale pod bodem mrazu a jednotlivé vrstvy pořádně nepřimrzly, vysvětlil v deníku PNP předseda přípravného výboru Bernd Stiefvater.
Na nadcházející sobotu plánované slavnostní dokončení bylo proto odloženo na 28. prosinec.

Stromky zdarma

Protože v Pasově zdaleka ne každý si může dovolit zaplatit za vánoční stromek 25 a více eur, nabídly státní lesy a městský odbor péče o mládež 70 jedliček potřebným rodinám zdarma. Michael Held, šéf lesního závodu v Neureichenau, odkud stromky jsou, hovořil při zahájení akce o sociální odpovědnosti jeho podniku „vůči těm, kteří nestojí na slunné straně života“. Vedoucí odboru Alois Kriegl uvedl, že pracovníci jeho úřadu při svých návštěvách často zjišťovali, že mnoho rodin nemá prostředky na to, aby dětem stromek k Vánocům opatřily.

Na snímku jsou při balení stromků zleva Alois Kriegl, starosta Pasova Jürgen Dupper a vedoucí lesního závodu Michael Held.

Učitelem na zkoušku?

Hornorakouští ředitelé základních škol mají mít v budoucnu pravomoc rozhodnout, zda jimi vybraný učitel po prvním zkušebním roce bude dál na škole učit. Zemská radní pro vzdělávání Doris Hummerová, která změnu iniciovala, říká, že na všech školách, kde je víc autonomie, stoupá i kvalita.

Od jara příštího roku už nebude školám učitele přidělovat školský úřad, ale ředitelé si je budou moci vybrat ze skupiny uchazečů. Při volbě učitelů nadále platí objektivizační kritérium. Mladí kantoři, kteří čekají na volné místo (toho času jich je v Horních Rakousích 600), jsou seřazeni do žebříčku podle vzdělání, pokračující kvalifikace, pracovní biografie a sociálních komponentů, vysvětlují OÖN. Pokud bude v některém okrese volných míst stejně jako uchazečů, může si ředitel svého kandidáta vybrat. Zvolí–li si jej více ředitelů současně, může se dotyčný rozhodnout. U toho, kdo nebude vybrán nikým, se bude snažit najít řešení školský úřad.

Při neprodloužení zaměstnání po zmíněném roce na zkoušku musí ředitel své rozhodnutí odůvodnit. Argumenty zváží školní inspekce. Ředitel rovněž může dotyčnému uložit povinnost dalšího vzdělávání.

Založí rysí rodinu?

Do Národního parku Kalkalpen v Horních Rakousích byl vypuštěn párek rysů ze Švýcarska. Napsal to deník Volksblatt. Kocour Juro byl odchycen v listopadu, opatřen rádioobojkem a v úterý vypuštěn v blízkosti revíru rysí kočky Freii a jednoho dalšího „starousedlíka“, jehož pohlaví ještě nebylo zjištěno.

Novinový archiv digitálně

Pasovský deník PNP zpřístupnil čtenářům svůj digitální historický archiv. Na adrese www.pnp.de/historisches-archiv lze vyhledat hlavní vydání listu počínaje prvním číslem z 5. února 1946 do roku 1963. Další ročníky budou následovat.

Aktuální PNP k uvedení archivu do provozu připomíná, že z poválečného nedostatku papíru noviny vycházely zprvu jen v úterý a v pátek s maximálně osmi stranami. „Vydavatel Dr. Hans Kapfinger dostal licenci č. 16 pro území, které dnes vedle města Pasova zahrnuje zhruba okresy Pasov, Freyung, Deggendorf a Rottal–Inn. V roce 1954 už měl list patnáct lokálních vydání s denním nákladem 120 000 výtisků,“ píše deník.

Projekt digitalizace archivu odstartovalo vydavatelství ve spolupráci se státní knihovnou v Pasově a Bavorskou státní bibliotékou v Mnichově v červenci 2009. Od té doby jsou v knihovně skenovány jednotlivé stránky technologií OCR pod dohledem bibliotéky. „Poskytnout uživatelům internetu k pohodlné dispozici vysoce hodnotný zdroj z regionu je jedním z nejdůležitějších cílů bibliotéky,“ říká její vedoucí Markus Wennerhold.

Zahalená pohádka

Proslulý zámek Neuschwanstein krále Ludvíka II. v Bavorsku je toho času obklopen lešením a zahalen ochrannými plachtami. Západní a severní fasáda se opravují. Práce potrvají i v příštím roce. Obnovena musí být malta na kamenném zdivu a odstraněny rostliny ze spár, popsal deník PNP.

Chudí senioři

Počet chudobou ohrožených starších 65 let v Bavorsku se loni zvýšil o 30 000 na 435 000. Průměrný důchod seniorů je 506 eur, hluboko pod hranicí chudoby. „Jí je ohrožen ten, kdo žije z méně než 850 eur měsíčně,“ vysvětluje deník PNP. Podle statistického úřadu bylo loni takových 19 procent bavorských důchodců starších 65 let. V roce 2009 jich bylo jen 17,7 procenta, dodává PNP.