„O jeho prodeji rozhodlo představenstvo nadace muzea,“ píše linecký deník OÖN. Výnos má přispět k pokrytí nákladů narovnání za léta zadržovaný »Portrét Wally«. Jde o 15 milionů eur. Podle listu nadace počítá s tím, že Domy s barevným prádlem by mohly patřit k nejdražším vydraženým Schieleho obrazům v historii. Rekord je zatím 17,5 milionu eur z roku 2006. „Odhadní cena ‚Domů‘ je podle muzea kolem 30 milionů,“ píší OÖN.

Obraz namaloval tehdy 24letý malíř. Patřil původně Heinrichu Böhlerovi, v roce 1952 jej získal Rudolf Leopold od Böhlerovy vdovy. V roce 1994 přešel do privátní Leopoldovy nadace. Muzeum se s obrazem bude těžko loučit, ale utěšuje se tím, že má ještě osm dalších Schieleho "městských obrazů". Prodejem pak chce uzavřít „případ obrazu Wally“. Ten byl muzeu zabaven v New Yorku a po dvanáctiletém souzenía dohodě o narovnání ve výši 15 milionů eur s dědici původní vlastnice Lea Bondi-Jaray vrácen loni v létě do Vídně. K zaplacení „výkupného“ se nyní nadace rozhodla Schieleho Domy s barevným prádlem prodat.

Podle Wikipedie byl obraz Wally v majetku Lea Bondi-Jaray, majitelky vídeňské galerie Würthle. V roce 1938 galerii „arizoval“ salcburský nacista, obchodník s uměním Friedrich Welz. Tomu jej v roce 1945 konfiskovali Američané a předali jej v roce 1947 spolkovému památkovému úřadu s dalšími díly, která Welz získal od Heinricha Riegera, židovského sběratele a pozdější obětí holocaustu. Úřad pak celou sbírku v roce 1950 vrátil Riegrovým dědicům žijícím v cizině, omylem i s Wally, a ti obraz bez námitek převzali. Jejich právní zástupce pak obraz v témže roce prodal rakouské galerii Belvedere.

Lea Bondi-Jaray, která v roce 1939 utekla do Londýna, údajně v začátku padesátých let požádala sběratele Rudolfa Leopolda, aby jí pomohl k navrácení Wally. Ten ale měl o obraz zájem sám a v roce 1954 jej z Belvedere získal. Bondi–Jaray v roce 1969 zemřela. Leopold pak v roce 1994 vložil Wally s dalšími více než 5000 díly do nadace Leopoldova muzea, založené společně se státem.

V roce 1998 byla Wally bezprostředně po velké výstavě děl Egona Schieleho v newyorském muzeu moderního umění, kam byla zapůjčena, zabavena jako dílo odcizené. To mělo být zjišťováno z článku v New York Times, který se opíral o vyjádření bývalých majitelů. K osudu obrazu bylo v USA zahájeno trestněprávní šetření.

Na podzim 1998 jmenovala rakouská ministryně kultury Elisabeth Gehrerová komisi k prověření původu sbírkových předmětů spolkových muzeí, což se ale přímo netýkalo Leopoldovy nadace. V prosinci 1998 parlament přijal restituční zákon k navracení děl ve vlastnictví státu, která se do muzeí dostala v době nacismu či krátce poté. „Leopoldů“ se to opět netýkalo, ale vzhledem k vysoké účasti státu zdůrazňovala média stejnou odpovědnost této instituce jako u státních muzeí.

V řízení o osudu Wally v USA rozhodla 30. září 2009 soudkyně, že obraz je ukradený. Měl tak připadnout Spojeným státům, ale soudkyně připustila možnost objasňování, zda Rudolf Leopold skutečně v čase vývozu obrazu do USA o tom věděl. Po jeho smrti v červnu 2010 nadace na pokračování sporu v USA rezignovala; stál ji do té doby přes pět milionů eur. Rudolf Leopold měl předtím pro případ, že muzeum bude moci obraz získat jen odkoupením, sám vybrat z depozit muzea obrazy k prodeji k získání prostředků. K vlastnímu nákupu si nadace vzala úvěr, který nyní hodlá splatit prodejem "Domů". Po dohodě s dědici Ley Bondi-Jaray a vládou USA, která uznala nárok dědiců na obraz, na náhradě ve výši 19 milionů dolarů převzali Wally v New Yorku zástupci muzea 27. června 2010. Do 18. srpna ji pak ponechali na výstavě v tamním Museu of Jewish Heritage.

„Portrét Wally“ (na snímku) je podle Wikipedie obrazem Walburgy Neuzilové z Tattendorfu u Badenu, která v 15 letech odešla do Vídně a nejprve stála modelem Gustavu Klimtovi. Pak se stala Schieleho milenkou a modelem mj. i pro obrazy Smrt a dívka a Kardinál a jeptiška.