Jihočeské listy ze dne 27. srpna 1924 uveřejnily článek o esperantu. Částečně jistě propagační, ale asi s úmyslem rozvoji esperantu jako mezinárodní řeči drobně pomoci. 
„O nevyhnutelné nutnosti zavedení světové mezinárodní řeči píše poslední číslo amerického Journal of the National Edication Association. Ukazuje podrobně, že žádný ze živých jazyků se k tomuto účelu nehodí pro složitost své mluvnice. U latiny, kterou někteří navrhovali, přistupuje ještě nedostatečnost slovníková.
Z plného sta projektů na umělou řeč jediný návrh Ludwiga Lazara Zamenhofa se osvědčil v praxi dokonale. Esperanto zvítězilo nad nejnovější umělou řečí Ido již tím, že šiřitelé esperanta se vždy řídili jen svým nadšeným idealismem mezinárodního prospěchu, který z užívání této řeči může vzejít. Ukazuje to letošní dubnový obchodní sjezd v Benátkách, kterého se účastnilo 300 úředních zástupců, 200 obchodních komor, 400 spolků turistických, 21 mezinárodních správ veletržních a přes 560 svazů průmyslových ze 48 států.
Jihočeské listy 1924 dále pokračovaly ve zdůrazňování významu a výhod esperanta. Nejzajímavější bylo, že uvedený obchodní sjezd v Benátkách trval tři dny, přičemž se mluvilo a jednalo celé tři dny pouze esperantem. Možné to je, protože kupříkladu Fin nerozuměl španělštině a Řek němčině, i když obchodník se s obchodníkem, jak známo, domluví vždy. Obchodovat se umělo v naturáliích už v neandrtále.
V současné domě žije a působí v Budějovicích místopředseda Českého esperantského svazu. V Masných krámech si objednal pivo slovy: „Mi petas bieron.“ Ale na to, že Ludwig Lazar Zamenhof vytvořil esperanto jíž v roce 1877, se na žádných sjezdech, vyjma esperantských, oficiálně esperantsky nemluví.
Za socialismu měl klub esperanta skříňku se zelenou hvězdu s písmenem E v podloubí hotelu Slunce. Lidi se u skříňky zastavovali, jenže kvůli tomu, že v ní byly pohlednice z celého světa, kam se nemohlo, takový malý zeměpis v kostce. Druhá skříňka E bývala na armáďáku.
Autor: Jan Schinko
