V dubnu 1924 připomenuly Jihočeské listy z iniciativy pana Vostla (psal se též Wostl) znovuzřízení oblíbeného hostince na Švábáku: „Výletní hostinec Švábův hrádek jest již otevřen. O řádnou obsluhu je postaráno. Výtečné, vždy čerstvé, pivo, též víno, výborná káva a zákusky. Krásná procházka a krásný pohled na českobudějovickou kotlinu. K hojné návštěvě uctivě zve František Vostl, hostinský.“

Procházkou přes Dlouhý most, cestou kolem městských sádek, Budějovice před 100 lety perem Jana Schinka.Budějovice před 100 lety perem Jana Schinka.Zdroj: Deník/ RedakceHannova dvora (později školení zemědělský statek) a dál do kopce na lokalitu Švábův hrádek nacházející se na kótě 435 m. Podle pověsti tam stával strážní hrad nebo tvrz, ale badatelé nenašli k tomu žádný písemný doklad. I když z návrší bylo dobře vidět do okolí města, což by vhodné místo pro strážní útvar bylo. Za socialismu zabralo Švábák vojsko a postavil se tam asi v roce 1954 radar.

Hostinec zařídil po roce 1883 Thomas Schwab, budějovický čalouník a vojenský vysloužilec. K dispozici měl prázdné objekty, které patřily do roku 1870 k povrchovým lignitovým dolům. Vysadil kaštanovou alej pro letní restauraci a mimo jiné přilákal výletníky také na znamenitou višňovku vlastní výroby. V případě přílišného popíjení chutné višňovky nebyl problém, šlo se dolů z kopce.

Snímek je z roku 1964 za povodně, která zaplnila celou náplavku. Naproti je Lannova loděnice. Přibližně v  těch místech hrál SK ČB.
Budějovice před sto lety, díl 12. Fotbalový turnaj u Dlouhého mostu s "goaly"

František Rada v publikaci Když se psalo c. k. poznamenal: „Veselý a bodrý starý Šváb měl kromě dobrého piva i výtečnou višňovku a byl šprýmař. Pro pobavení hostů postavil na verandě velký námořnický dalekohled, kterým mohli hosté pozorovat nejen město a hvězdnou oblohu, ale i milenecké dvojice na okolních loukách a mezích.“ Tradovalo se ve Čtyřech Dvorech, že jeden host tím dalekohledem poznal svoji manželku, ale doloženo to není.

Thomas Schwab žil v letech 1836 až 1914. Od roku 1915 převzali hostinec manželé Holanských. Po válce Wostlovi, Kohoutovi a Kropáčkovi. Kopec se v němčině jmenoval Eisenbühel (ve staré němčině Železný pohorek). Snad podle nálezů horniny s obsahem železa. Thomas Schwab si svůj podnik nazval Schwabenburg, takže asi o „hrádku“ slyšel.

Autor: Jan Schinko