Na snímku pořízeném po roce 1908 je zachycena tehdy Divadelní ulice od paláce Včela na náměstí směrem k justičnímu paláci (zcela vzadu).
Ve vozovce jsou patrné koleje tramvajové linky L, která jezdila v té době z Vídeňské do Divadelní, a tramvajové linky P jezdící z Vídeňské na náměstí. Po roce 1936 vedly koleje jinak. Do Divadelní vedly z náměstí, nikoli z Vídeňské. Tramvaje byly potom označovány I, II a III.

Z domovní linie vpravo vyčnívá v pozadí dvoupatrový dům s podloubím. To byl obchodní dům Glogau. Na tom místě stojí dnes obchodní dům Brouk a Babka, ale bez podloubí.

Válcový nárožní arkýř s bohatým štukovým dekorem vlevo na snímku patří paláci Včela. Tabule s písmeny …EUM neznamená MUZEUM, ale LINOLEUM, které se v podloubí prodávalo.

Dům vpravo je rohový dům na náměstí, dříve U Brandnerů, potom Káva – čaj, dnes U jelena. Firma Brandner a syn zde prodávala likéry a pražila kávu. Podle Karla Kakušky pražili kávu několikrát týdně. Na náměstí pražili kávu tři firmy – Brandner, Meinl a Kulík. Vonělo to prý po celém náměstí.
Ulice dr. Josefa Stejskala směřovala od založení města k městské bráně. U brány byl zvedací most přes Malši (v bráně navíc padací dvojitá mříž), následoval zalomený barbakán a dál pokračovala obchodní cesta do Stradonic (Rožnova) a do Lince.

V písemnostech je o ulici zmínka již v roce 1360 pod pojmem „vicus strodenicensis“. Podle Daniela Kováře je to nejstarší doložený název ulice ve městě. Stradonice se později přejmenovaly na Rožnov a ulice se nazývala do 17. století Rožnovská. Potom převážilo jméno Linecká. V roce 1875 se ulice oficiálně nazvala Divadelní, stálo a stojí na konci divadlo, a Linecká zůstala od mostu k Rožnovu. Dne 7. 6. 1945 byla Divadelní přejmenována na ulici dr. Josefa Stejskala. Název Divadelní však nijak neustupuje a běžně se používá.

V prvním domě na rohu ulice Karla IV. bývala Česká eskomptní banka a úvěrní ústav. Po sjednocení bank po roce 1948 se zde objevil na čas okresní sekretariát KSČ. V přízemí byla zařízena mléčná jídelna. V podloubí v Divadelní byly výlohy opatřeny nápisy Polárkové dorty, Nanuky, Eskymo. Později Káva, Čaj, Grog. V 17. století sídlili v domě lékárníci a lze přepokládat, že v té době byla v domě lékárna. V 18. století mydláři.

V roce 1785 dle topografie Jaroslava Kubáka „Jakub Hasslinger dostal dům od otce Františka s dílnou, mydlářskou váhou a popelem za 2000 zl. Rodičům zůstal v patře byt, kvelb, světnice, zadní kvelb, světnice v patře, sklep a chlév pro krávu do konce života“.

Na rohu naproti se po roce 1945 místo firmy Brandner a syn zařídila firma „Káva, likéry R. Douda, dříve F. Brandner a syn“, ale jen do roku 1950. Při opravě fasády v roce 1998 se objevilo pod vrchní omítkou na náměstí renesanční sgrafito z roku 1569 znázorňující jelena s parožím. Možná šlo o staré domovní znamení, ale doloženo to není. Pro dům se poté ustálil název U jelena.

V 18. a 19. to byl právovárečný dům, mohlo by se říci pivovar, zřejmě i s hospodou. Vaření piva zaniklo v době, kdy se postavil na Linecké Měšťanský pivovar. Ve 20. století sídlili v domě kromě Brandnerů v traktu v Divadelní zlatník Robert Rožánek, kloboučník Bonifác Bergmann, Sophie Pörtlová, módní zboží a modistka Marie Jirkovská.

V dalším traktu se objevila v roce 1964 prodejna Šumavan Vimperk s moderními košilemi. Tu později střídal obchod Oděvního průmyslu Prostějov. Neudržel se, vystřídaly sklo, dárky, prádlo.

Také další dům na této straně ulice měl časté změny firem. Známá zde byla Výbava (ložní prádlo, přikrývky atd.) a Narpa, papírnictví U Šestáků. Poslední dům v řadě na rohu Široké je bývalá Länderbanka, dole cukrovinky Fúrth a syn, později postupně filiálka KNV, ředitelství spojů, Rekrea a Telecom.