V roce 1924 slavily 1. máj, svátek práce založený v roce 1890, v Českých Budějovicích politické strany každá zvlášť a na jiném místě. Národní demokracie předpokládala tábor lidu na zahradě restaurace U Černého koníčka od 9. hodiny, tamtéž od 3. hodiny odpolední koncert. Strana lidová nejprve měla v 9 hodin mši v katedrále, k níž vyšel o čtvrt hodiny dříve průvod z domu katolických tovaryšů. 
Po mši také plánovala velký tábor lidu. Odpoledne v restauraci katolických tovaryšů orelská hudba. Českoslovenští socialisté chtěli mít tábor lidu na Jirsíkově náměstí, dnes Mariánské. Ti měli na dosah přístřeší v hostinci U Bílé růži a v restauraci Metropol. První květen byl ve čtvrtek a od pondělí pršelo.
Sociální demokraté se sešli na náměstí Svobody a komunisté na Masarykovo náměstí. Československá sociálně demokratická strana dělnická měla sraz všech příslušníků a stoupenců u Dělnického domu na Pražské již před 9. hodinou. Potom šel průvod s několika kapely kolem Sadů a Kanovnickou na náměstí Svobody. Cestou jistě potkali na Mariánském socialisty a na Masarykově náměstí zahlédli komunisty. Doprovázel je Dělnický klub cyklistů, kteří vyjeli na ozdobených kolech od hostince U Klomfarů v České ulici. Večer byla veselice v Dělnickém domě.
Celý den poprchávalo. Konzervativní Jihočeské listy napsaly, že průvody byly zmoklé, tábory také zmoklé, vedly se vodnaté řeči na nic a hodnotící články jiných listů také vodnaté. List Jihočech uvedl, že i přes krajní nepohodu se dostavilo mnoho dělníků. Uspořádali odpoledne veřejnou schůzi v Dělnickém domě. Podle Jihočecha vlídné počasí nebylo, podle Jihočeských listů lilo. Ve skutečnosti to bylo asi něco mezi. Odpadly májové veselice venku. Jen předáci politických stran, kteří přijeli i z Prahy, si prostřednictvím politických projevů plnili své stranické úkoly. Listy poznamenaly, že zmoklé vodnaté projevy musely poslouchat v dešti i děti nevěda, o co jde.
Autor: Jan Schinko
