Hejtman Jiří Zimola vyčetl českému ministerstvu životního prostředí neochotu konzultovat složení delegace, která jednala s Rakušany. Poukázal na to, že za kraj se měli zúčastnit lidé vybraní ministerstvem a kraj sám nedostal šanci do jednání podstatně promluvit. Ministerstvo ale věc vidí jinak.

Jihočeský kraj podle Zimoly sice vítá schůzku a diskusi ke kůrovcové kalamitě. Kraj ale nesouhlasí s postojem, který předvedlo Ministerstvo životního prostředí při nominaci členů české delegace a při organizaci schůzky. Ministerstvo neakceptovalo žádné požadavky Jihočeského kraje ani na složení delegace, místo či termín konání jednání. Češi a Rakušané tedy jednají ve Vimperku o technickém řešení přeshraniční problematiky výskytu a šíření kůrovce na Šumavě, ale bez zástupců kraje.

K neúčasti zástupců Jihočeského kraje na pondělní schůzce hejtman Jiří Zimola uvedl, že Jihočeský kraj nedostal od Ministerstva životního prostředí žádnou příležitost podílet se na formulaci pozice české strany k řešení kůrovcové kalamity. „Ministerstvo nebylo ochotné s námi konzultovat složení delegace. Členy vybíralo samo a neumožnilo nám delegovat zástupce kraje dle našeho vlastního výběru a uvážení. Ministerstvem vybraným delegátům za Jihočeský kraj byla přisouzena jen pozice fakultativních členů delegace. Nebudeme se schůzky účastnit i přesto, že velmi usilujeme o přátelské vztahy s Rakouskou republikou, zejména se zemí Horní Rakousko. A tyto vztahy se nám daří navazovat,“ konstatoval Zimola.

Hejtman dále vyslovil svou obavu z toho, že autoritativní postoj Ministerstva životního prostředí k jednání s těmi, kdo by měli být jeho plnohodnotnými partnery při rozvoji Šumavy, nepovede k řešení problémů, ale spíše k jejich eskalaci. „Vítáme, že se na podnět Rakušanů začne kůrovcová kalamita na Šumavě řešit. S Rakouskem, především s Horním Rakouskem, má náš kraj dobré vztahy. Výsledky pondělní bilaterální schůzky k řešení kůrovcové kalamity na Šumavě si od ministerstva vyžádáme,“ dodal hejtman Zimola.

Jednání zástupců Jihočeského kraje, ministerstva, Národního parku Šumava a Rakouské republiky se mělo konat už ve dvou termínech – 10.března ve Vimperku a 17. března na Krajském úřadu v Českých Budějovicích. Ani jeden z termínů ale ministerstvo neakceptovalo.

Ministerstvo ale věc vidí úplně jinak.

„Dnešní schůzka ve Vimperku je jednáním mezi vládami České republiky a Rakouska, tedy mezi ministerstvy životního prostředí obou zemí,“ uvedl pro Deník mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. Kašpara dále řekl, že důvodem pro mezivládní jednání je skutečnost, že má řešit kůrovcovou problematiku v hraniční části Národního parku Šumava. „Partnerem pro ministerstvo životního prostředí Rakouska je ministerstvo životního prostředí České republiky, nikoli Jihočeský kraj,“ zdůraznil Kašpar. Jak podle mluvčího MŽP vyplývá z kompetenčního zákona i ze zákona o ochraně přírody a krajiny, péče o národní park a lesy v národním parku jsou v kompetenci ministerstva životního prostředí, nikoli Jihočeského kraje.
„Z těchto důvodů byl termín schůzky plánován mezi ministerstvy obou zemí tak, aby vyhovoval zástupcům obou ministerstev. Ze stejných logických důvodů českou delegaci sestavovalo ministerstvo životního prostředí a nikoli kraje. Zástupci obou krajů - Jihočeského i Plzeňského - byli do české delegace pochopitelně přizváni,“ doplnil Kašpar a připomněl, že příprava jednání probíhala i ve spolupráci s českým velvyslanectvím ve Vídni.
K samotné problematice výskytu kůrovce na hřebenových hraničních partiích Šumavy mlvčí MŽP sdělil, že již v předchozích týdnech proběhlo jednání mezi MŽP ČR, Správou NP Šumava a vládou Horního Rakouska o řešení situace na hranici a v jednání se dospělo ke vzájemné dohodě. Z ní vyplývá, že v příhraniční části z rakouské strany dojde k minimalizaci destruktivních zásahů (kácení) proti kůrovci a k intenzivnímu monitoringu situace. Taktéž na české straně hranic bude v pásu širokém 200 metrů probíhat společný česko-rakouský intenzivní monitoring stavu kůrovce, bude se proti němu zasahovat nedestruktivními metodami (loupání napadených kmenů nastojato, případně naležato, pokud kmeny padnou například působením větru). „Pouze v případě, kdy by tyto metody nebyly dostatečné, přistoupí se ke kácení napadených stromů,“ uzavřel Kašpar.
Ohledně kůrovce na Šumavě ale panují rozpory nejen mezi Jihočeským krajem a ministerstvem životního prostředí. V názorech na řešení situace se různí i vědci a odborníci. Část z nich souhlasí s nezasahováním proti kůrovci v některých zónách parku, druhá skupina naopak doporučuje aktivně proti kůrovci vystoupit v rámci celého parku, počítaje v to i rozsáhlé kácení v zónách, kde to správa parku odmítá.