Máte zkušenost s různými žáky, je lepší učit děti ze základky, lidi z firem nebo studenty, kteří přijdou sami?
Přístup každého studenta je individuální a nelze tedy brát následující pohled doslovně. Žáci na základní škole často ještě nechápou, že se učí pro sebe a pro svou budoucnost. Pokud se však podaří jim toto vysvětlit a probudit v nich nadšení pro jazyk, který jim v budoucnu otevře mnoho dveří a příležitostí, jsou pak velmi pozornými a nadšenými studenty. Co se týká studentů z firem, jsou mezi nimi ti, kteří chápou, že je pro ně tento jazyk důležitý, a jsou si vědomi příležitosti, které se jim dostává ze strany zaměstnavatele, pokud jim tento kurz platí. Na druhou stranu existuje mnoho těch, kteří hodin využívají k „ulití se“ z práce a výuce a studiu věnují jen málo pozornosti. Lidé, kteří se rozhodnou chodit z vlastní vůle, tvoří většinu mé klientely, jsou studenty nejpilnějšími, mají svůj cíl, jsou ochotni do studia vložit potřebnou energii a pro mě jsou tedy studenty „ideálními“.

Jak cenná je vaše osobní zkušenost z Anglie a Ameriky?
Zkušenosti, které jsem za dobu svého pobytu ve Velké Británii a v USA nasbírala, jsou samozřejmě k nezaplacení. Na to, co jsem se za 11 let v zahraničí naučila v rámci jazyka, mezilidských vztahů, profese, přístupu ke studiu i k práci a k pohledu na svět obecně, by mě nepřipravila žádná škola. Některé zkušenosti jsou pozitivní, některé negativní, postupem doby však zjišťuji, že i ty zdánlivě zanedbatelné mají vliv na můj přístup k životu. Rozhodně bych všem doporučila – pokud v sobě cítí potřebu poznat svět za hranicemi naší země – aby se nebáli vyrazit. Domů se mohou vrátit vždy.

Je lepší překládat z angličtiny, nebo ten jazyk učit?
Zásadní rozdíl je v tom, že při překladu prakticky s nikým nekomunikuji, pokud ano, pak je to většinou s kolegy z ciziny a komunikace se odehrává přes e-mail nebo Skype. Znamená to dlouhé hodiny koncentrace na specifickou záležitost, trochu jako meditace. Při učení jsem v přímém kontaktu s lidmi, vše je „živější“ a často nepředvídatelné. Baví mě oboje, do budoucna bych se však chtěla stále více věnovat překladům.

Hledáte často ve slovníku?
Záleží na textu, který překládám. Pokud jde o beletrii, populární literaturu a hudbu, slovník prakticky nepoužívám. Pokud jde o překlad odborné literatury, slovník při překladu použiji málokdy, ale při korekturách se někdy musím přesvědčit u každého druhého slova, že právě v tomto oboru jsem daný termín použila správně.

Máte třeba slovník archaismů?
Ten zrovna nemám. Dobrý nápad a jistě zajímavé čtení.

Nebo se dá vše najít přes počítač?
Z mé zkušesnoti bych řekla že ano, zatím se mi to vždy podařilo, ale mnohdy je to časově náročné a člověk musí hledat trpělivě a důsledně. Ne vždy však internetovým zdrojům lze důvěřovat, a proto se pak obracím na odbornou literaturu nebo kontaktuji osoby pracující v oboru.

Co říkáte na počítačové překlady?
Profesionální překladatelské softwary, se kterými jsem měla možnost pracovat, dokážou překladateli velmi pomoci především v rámci rychlosti překladu a s konzistencí terminologie. Je však vždy třeba lidského oka, bez toho překlad odevzdán být nemůže. Co se týká počítačových překladů z veřejně dostupných překladačů na internetu, přiznám se, že je vůbec nepoužívám a nijak se jimi nezabývám.

Povedl se vám někdy úplný překladatelský přehmat?
Bude to znít divně, ale myslím, že ne. Pokud se stane, že si něčím nejsem jistá, vše prověřím, než si dovolím to napsat.

Kontroluje ještě někdo překlad po vás?
Jistě. Pokud překládám do češtiny, nakladatel nebo agentura, pro kterou pracuji, má své korektory a redaktory. Pokud se jedná o soukromou zakázku, konzultuji s kolegy. Pokud se jedná o překlad do angličtiny, úzce mnoho let spolupracuji s korektory ve Velké Británii, nebo s rodilými mluvčími žijícími v Čechách.

Je rozdíl překládat pro děti a pro dospělé?
Dětské knihy jsou pro mě vždy pomyslnou třešničkou na dortu. Překladatel se samozřejmě musí držet původního textu, ale u dětských knih je často třeba vymýšlet různá pojmenování charakterů a konceptů… to pak chodím mezi malé děti a konzultuji s nimi, jak by se takový skřítek nebo malá ztřeštěná holka měla jmenovat. Je to velmi zábavné.