close Primář českobudějovického neonatolgického oddělení MUDr. Jiří Dušek. info Zdroj: Deník / VLP Externista zoom_in Brániční kýla má za následek poruchu plicní mechaniky a musí se bezodkladně řešit na specializovaném pracovišti v Praze. Po akutní stabilizaci po porodu proto v budějovické porodnici byla u miminka zahájena tzv. kontinuální terapie inhalací oxidem dusnatým (NO), který pomáhá při zlepšení plicní hypertenze. Tu zajistila mobilní verzi přístroje, díky níž mohla být léčba aplikována i během leteckého transportu. Neonatologie ho získala minulý rok a teď ho využila poprvé. Více nejen k tomuto případu, ale i k převážení novorozeňat v ohrožení řekl více primář českobudějovického neonatologického oddělení MUDr. Jiří Dušek.

Jak je na tom chlapeček teď?

Na jeho stav jsem se ptal, teď už je po operací, už je i odpojený od NO. Dostal šanci a uvidíme, co bude dál. Bez transportu by ale neměl šanci na život. Takto má poměrně dobrou prognózu.

V čem vám nový přístroj pomůže?

Možnost použít NO jsme zatím měli jen na oddělení, pro pacienty, kteří leží u nás. Teď už ho máme i v transportní verzi a léčbu jsme tak schopni zahájit přímo na místě i během transportu. Náš transportní tým se stal mobilní intenzívní péčí se vším všudy, s veškerým potřebným vybavením. Jediný transport, který českobudějovický tým neprovádí, je ten s mimotělním oběhem. Pokud je nutný, pro miminka si přijede tým z Prahy, kde jsou specializovaná pracoviště.

Jak přístroj na aplikaci NO „funguje“?

Oxid dusnatý dokáže miminkům s plicní hypertenzí dát šanci na život (tou druhou je připojení na mimotělní oběh). NO je speciální plyn, který se vřadí do dýchacího okruhu miminka, které je napojené na dýchací přístroj, a díky němu je možné miminko bezpečně převézt. Díky NO dochází k vazodilataci v plicních cévách, zlepšuje se tedy krevní oběh v plicích.

Když je miminko ještě v břiše, jeho plícemi proudí pouze deset procent krve, zbytek je směřováno mimo plíce spojkou, která po porodu zaniká. Okysličení krve je pomocí placenty z oběhu matky. V okamžiku, kdy se narodí, se musí oběh přestavět, aby se většina krve dostala do plic a proudila a okysličovala se tam. U některých dětí ale dojde k tomu, že se to ne úplně správně přestaví. Jednou z indikací pro použití NO je také již zmíněná brániční kýla s plicní hypertenzí, dalšími příčinami plicní hypertenze může být infekce, těžké podchlazení a velmi často to bývají sepse nebo aspirace, třeba když miminko vdechne mekonium čili smolku při porodu.

Miminka převážíte sami, nebo to mohou dělat i „běžní“ záchranáři?

Neonatologický transportní tým je součástí našeho oddělení. Tvoří ho naši kmenoví lékaři, kteří pracují na intenzivní péči, stejně tak sestřičky. Může kdykoli, zhruba do půl hodiny, vyjet kamkoli v kraji nebo i na Pelhřimovsko. Jelikož jde o specializovanou péči o novorozence, nemůže to dělat nikdo jiný. Není to ale nic nového, je to součástí neonatologické péče na našem oddělení již od jeho vzniku.

Českobudějovický neonatologický tým ročně transportuje kolem stovky miminek, v cca 45 % převozů je to s ventilační podporou dětí. Buď je transportujeme k nám do Českých Budějovic, nebo je převážíme do superspecializovaných pracovišť, jako je pražské kardiocentrum nebo speciální chirurgie, kde operují právě brániční kýly. Jakékoli miminko narozené u nás nebo na Pelhřimovsku, které potřebuje bezprostředně po porodu nebo až do měsíce věku pomoct, je náš tým lékařů připraven 24 hodin denně transportovat.

Tým využívá pozemní záchrannou službu, do minulého roku i tu leteckou (LZS). Se změnou provozovatele LZS došlo na chvíli k přerušení, už se ale jedná o výpomoci z jiného kraje.

Současný provozovatel nemá možnost nás transportovat, což je škoda, protože zrovna Pelhřimovsko a Praha jsou oblasti, u kterých se nám transport vrtulníkem vyplácí.

Víte ve většině případů, že se miminko narodí nemocné, nebo se to někdy zjistí až při porodu?

Napřed je třeba říci, že neonatologická péče má tzv. třístupňový model. My jsme perinatologické centrum, u nás jsou děti od těch nejmenších váhových kategorií, pak je intermediární centrum, což je v současné době oficiálně v Písku, kde se starají o děti od dokončeného 32. týdne těhotenství, a nakonec ostatní centra, kde se mohou rodit děti, kde se nepředpokládá po porodu problém vyžadující neonatologickou péči, jedná se o novorozence s předpokladem fyziologické adaptace.

Tato koncepce je nastavená tak, aby se všechna patologická těhotenství v Jihočeském kraji, kde se předpokládá možnost ventilační podpory, vyšší stupeň intenzivní péče rodila v Perinatologickém centru intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice, a.s.. Ne vždycky se to stihne, maminka má např. krvácení, porod je rozběhlý tak, že se miminko musí porodit v porodnici na okrese. Je třeba zajistit základní životní funkce, než se na místo dostaví náš neonatologický transportní tým.

Často se jedná i o děti, kde se předpokládal fyziologický porod donošeného dítěte, ale z nejrůznějších příčin dojde k poruše adaptace, která vyžaduje specializovanou péči. Může se jednat o hypoxii, čili nedostatek kyslíku během porodu, rozvoj septického šoku v důsledku novorozenecké infekce atd. V rámci terapie jsme novorozence během transportu schopni zajistit pomocí terapeutické hypotermie, během transportu pasivní formou a po příjezdu na oddělení pomocí přístroje pro celotělovou hypotermii. Dále jsme schopni během transportu poskytnout komplexní ventilační podporou, zajištěním termomenagementu pomocí transportního inkubátoru. Dá se říci, že se jedná o mobilní intenzivní péči o novorozence s ohrožením vitálních funkcí.

A jak to bylo v případě tohoto chlapečka s brániční kýlou, kterého jste na konci roku převáželi do Podolí, poprvé s novým přístrojem?

Miminko se narodilo tady v budějovické porodnici. Před porodem se nepodařilo zjistit, že jde o brániční kýlu, jinak by se rodilo v Praze. Od toho tu zkrátka jsme. Vyšetření prováděná u maminek v těhotenství nemá stoprocentní záchytnost na žádném pracovišti na světě, občas se stane, že se diagnóza nepovede stanovit před porodem a po narození je tým neonatologů postaven před problém, který musí řešit.

Jak se brániční kýla u miminka projeví?

Těžká brániční kýla se projeví tak, že dítě není schopné dostatečně sytit kyslíkem krev, jsou odborně řečeno cyanotické. Nepomáhá jim pak ani aplikace kyslíku, musí se jim zajistit dýchací cesty, napojí se na dýchací přístroj a právě se jim často aplikují látky do plic, které jim pomůžou. Často tyto děti mají hůře vyvinuté plíce, jelikož orgány, které jsou normálně v dutině břišní, jako střeva, žaludek, slezina a játra, utlačují plíce a ty se nemůžou dostatečně vyvíjet. Je třeba jim pomoct, nejvíc jim pomůže operace, kdy se břišní orgány přemístí z hrudní dutiny zpět do dutiny břišní. Při velkém defektu se to řeší i speciální goretexovou záplatou…

A je důležité, aby centralizace této specializovaná péče fungovala správně. Ústav v Podolí je určen k operaci bráničních kýl a čím víc výkonů dělají, tím jim to jde lépe. Pokud se dítě narodí přímo tam nebo se podaří ho transportovat tak, že není dítě ohrožené nedostatkem kyslíku a je oběhově stabilní, má dobrou prognózu, vždy se jedná o individuální stav s individuální prognózou.

Budějovickou neonatologií ročně projdou všechna miminka, která se narodí v tamní porodnici, je jich kolem dvou a půl tisíce za rok, zdravá i nemocná. „Vozíme k nám i nemocné děti z celého kraje. Neznamená to ale, že všechny děti se dostanou na naši intenzivní péči,“ dodává Jiří Dušek. „Přesné počty dětí s potížemi jsou těžko definovatelné. Někdo potřebuje pomoct na několik hodin v poporodní adaptaci, někdo na dva tři dny, někdo 14 dnů a někdo tři měsíce.“