V prostoru galerie, která se nachází v Zámecké jízdárně hlubockého zámku, je totiž volně přístupný automatizovaný externí defibrilátor, přístroj, který se používá při náhlé zástavě oběhu.

Podle mluvčí Zdravotnické záchranné služby Petry Kafkové se přístroj zapsal do registru a mapových podkladů Zdravotnického operačního střediska k dalším 106. „V případě, že by došlo k události a někdo by volal linku 155, operátor bude vědět, že tady je defibrilátor k dispozici,“ vysvětluje Petra Kafková. Nejbližší zařízení se dá také vyhledat v aplikaci Záchranka. Volně přístupné přístroje, kterých je v registru 36, jsou uzavřeny v boxech, aby je nikdo neodcizil. „Dispečer volajícímu řekne kód, kterým se box otevře,“ vysvětluje mluvčí záchranky.

V případě, že dojde k zástavě srdce, je drahá každá minuta. Nastane totiž zvláštní rytmus, tzv. defibrilace komor, který se dá zrušit elektrickým výbojem a změnit na normální. „Je strašně důležité, aby ten výboj byl podaný co nejdřív, ideálně v prvních pěti minutách,“ uvádí Petra Kafková s tím, že do areálu hlubockého zámku se záchranka nedostane dříve než za dvacet minut.

Použití je prý velice jednoduché. „Vyndají se elektrody, takové placky. Uvnitř je napsáno, kam se mají nalepit,“ ujišťuje Petra Kafková a pokračuje: „Defibrilátor vyhodnotí rytmus, vyzve obsluhujícího, aby odstoupil od pacienta, aby se ho nedotýkal a nedošlo k přenosu elektrického výboje, a přístroj vydá výboj,“ vysvětluje. Přístroj prý navádí dotyčného obrazově a častokrát i hlasově. Ten pokračuje v masáži, pokud je to třeba, a vyčká příjezdu pomoci profesionálů. To vše defibrilátor řekne.

Martin Slaba, kastelán zámku Hluboká nad Vltavou, přiznává, že loňské letní prázdniny volal záchranku do areálu turistům třikrát. Ředitel Alšovy jihočeské galerie Aleš Seifert zaznamenal případy mdlob návštěvníků, kterým naštěstí jen stačil odpočinek. „V těch velkých horkách a parnech sem návštěvníci vyjdou do kopce,“ uvažuje Aleš Seifert a dodává: „Díky převýšení se zadýchají a skleník jim nepomůže zchladit se.“ Částka 35 tisíc korun do zvýšení bezpečnosti návštěvníků areálu je podle něj dobrá investice. Vždyť jen galerii ročně navštíví 50 tisíc lidí. „Chci věřit, že to bude co nejméně využíváno, nicméně se snažíme být připraveni,“ říká na závěr ředitel instituce.

Zařízení k obnově srdeční činnosti bývá umístěno na sportovištích, v lékařských ordinacích či v nákupních centrech. Zdravotnická záchranná služba ho eviduje např. na krajském úřadě, na Kleti a nedávno ho pořídilo i město Rudolfov.

Podle mluvčí zdravotnická záchranná služba vyjíždí k incidentům často. Z pěti procent se jedná o náhlou zástavu oběhu.