Každý kraj má podle něj specifický způsob dobrovolného odchodu ze života, který dlouhodobě převažuje nad ostatními. „Standardně se lidé věší, nebo skočí pod vlak, prášky užívají méně, protože k nim nemají jednoduchý přístup,“ popsal David Tuček.

Každý kraj, jiný mrav

Jihočeši mají takovou svou raritu. „Historicky nejčastěji sahají po zbrani, nemáme nikde tak vysoké procento sebevražd střelnou zbraní jako v jižních Čechách,“ upozornil Tuček. V Moravskoslezkém kraji vede lano, Středočeši preferují smrt na kolejích a na Plzeňsku jsou oblíbené skoky z výšek.

Počty sebevražd od září 2020 do 15. června 2021.Počty sebevražd od září 2020 do 15. června 2021.Zdroj: Deník

Počty sebevražd podle jeho slov rostly během pandemie. „Čísla se vymykají také od letošního března. Kdy se Jihočeský kraj podílí až třetinou na celkovém počtu sebevražd v námi obsluhovaném území České republiky,“ upozornil Tuček s tím, že od března se v našem kraji vyskytuje brutální nárůst lidí, co si sáhli na život. „Červenec nám to trochu zkresluje, protože zatím máme data jen k půlce měsíce,“ uvedl jednatel lékařů provádějících poslední ohledání.

Na přibývajícím počtu sebevražd se podepsala opatření vlády týkající se koronaviru. Z celkového počtu ohledaných zesnulých jde asi o 30 procent. „V každém případě je tendence stoupající,“ podotkl. U dětí a mladých lidí extrémní nárůst nepozoruje. „Sebevraždy se vyskytují napříč věkovými skupinami, žádná z nich nepřevažuje,“ zmínil David Tuček.

Úmrtí celkem poklesly

Data pochází od jeho koronerů, kteří ohledávají těla zesnulých mimo nemocniční zařízení v Královohradeckém, Jihočeském, Plzeňském, Středočeském, Zlínském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. „Pro představu naši lékaři vyšetřili celkem od 2100 zesnulých v září, přes maximum 2 500 těl v listopadu až k poklesu na 1 500 prohlídek v letošním květnu,“ vyčíslil jednatel ohledávačů mrtvol.

Četnost sebevražd kolísá s počtem provedených prohlídek do února. „Následně pak opět stoupá od března, přitom počet prohlídek neustále klesal,“ okomentoval získaná čísla v praxi.

Sebevraždy řeší individuálně

Jak se sebevraždy vyšetřují, doplnil tiskový mluvčí policie Milan Bajcura. „Každá sebevražda vyžaduje individuální přístup, jedná se vždy o velmi smutný příběh okruhu lidí, nejen samotné osoby, která si sáhla na život, ale i jeho rodiny a přátel,“ vysvětlil Milan Bajcura.

Každý případ řeší policisté místně příslušného obvodního oddělení a současně kriminální služba. „To je z toho důvodu, aby se vyloučilo pochybení a cizí zavinění,“ upřesnil Milan Bajcura.

Policisté tak nenechávají nic náhodě, a každé tělo se musí podle zákona podrobit i soudní pitvě. To i z toho důvodu, že v před dvaceti lety manželé Jaroslav a Dana Stodolovi páchali trestnou činnost a své sériové a loupežné vraždy seniorů maskovali za sebevraždy. Jedna z jejich celkového počtu osmi obětí pocházela dokonce z Jindřichohradecka.

Sebevražda je jevem společenským a o osvětu hlásal už T. G. Masaryk. „Lidé mají úzkost, deprese, jsou zavření před světem. Ne, vždy po sobě zanechají zprávu, kde vysvětlí své chování. Z lidského hlediska se proto jako policie k sebevraždám vyjadřujeme jen minimálně,“ upozornil. Moderním trendem mladých je zveřejňování záměrů na sociálních sítí. Většinou jde o vzbuzení zájmu u okolí, takže si ve finále ani na život sáhnout nechtějí, jen vyžadují pozornost.

Postcovid se nastěhoval na psychiatrii

Vysoký nárůst pacientů do 18 let pozoruje i ředitelka největší české Dětské psychiatrické nemocnice Opařany Iva Hodková. „Přibyly děti s úzkostmi, se sociálními fobiemi, depresemi, psychotickými stavy, poruchami příjmu potravy, se sebepoškozováním a pokusy o sebevraždu. Dokonce je nárůst i výrazně zhoršených dětí s autismem,“ míní primářka.

U dětí kvůli opatřením proti šíření covid-19 došlo k rozpadu denního režimu. „Mimo jiné častěji trpí poruchami spánku či jsou závislé na internetu,“ uvedla Hodková.

Na rozdíl od dospělých, kteří se navracejí z takzvaného home office pozvolna, u dětí jako by se na to zapomnělo. „Při návratu do škol je na ně vyvíjen enormní tlak a některé to nezvládají. Přizpůsobit se novému režimu skoro po roce je pro ně velká psychická zátěž,“ popsala situaci s tím, že postcovid se jim nastěhoval na dětskou psychiatrii.