Bylo třeba zabránit rozšíření koronaviru mezi zdravotníky i pacienty a připravit nemocnici na potencionální příjem nakažených. To se, zdá se, podařilo. Michal Šnorek v rozhovoru přibližuje, v jaké fázi je jihočeský boj s virem, a předvídá, co bude dál.

Lze shrnout, jak se nyní liší provoz největší nemocnice v kraji oproti normálu?
Nemocnice je v jakési „bojové formaci“, připravena na různé scénáře vývoje epidemiologické situace. Zatím ještě jsou omezeny plánované hospitalizace, operace, výkony a vyšetření. Skutečný vývoj onemocnění COVID-19 v Jihočeském kraji je nicméně zatím příznivější, než jsme očekávali.

Kvůli riziku nákazy teď v nemocnicích třídí pacienty, kteří tam míří zvenčí. Máte s tím nějaké problémy?
Českobudějovická nemocnice má dva areály, patnáct pavilonů se vstupy z okolních ulic, čtyřicet oddělení. Máme to tedy trošku složitější. Třídění příchozích pacientů tak probíhá v jednotlivých pavilonech. Není to sice tak atraktivní pro kamery jako zdravotnická hlídka v ochranných oblecích ve vrátnici, ale nejen naše zkušenost ukazuje, že i tento způsob je efektivní. Při vlastním třídění hodnotíme kromě epidemiologických kritérií také klinická kritéria. Cílem třídění pacientů není diagnostika onemocnění COVID-19, ta má svá jasně daná pravidla, ale ochrana zdravotníků a ostatních pacientů pomocí toho, že identifikujeme rizikové pacienty, a o ty se následně staráme s potřebnou obezřetností. Relativní výskyt COVID-19 v Jihočeském kraji je k 15. dubnu 24 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Drtivá většina pacientů je tedy vytříděna jako s nízkým rizikem, ale i ti vysoce rizikoví tedy nakonec nákazu novým koronavirem zpravidla vůbec nemají. V těchto souvislostech je potřeba třídění nemocných vnímat.

Kolik v běžném období uskutečníte měsíčně operačních výkonů a kolik jich bylo za poslední měsíc?
Měsíčně provádíme kolem 2,5 tisíce operací, za poslední měsíc jsme jich provedli přibližně polovinu. Největší procento odložených výkonů jsme zaznamenali u ortopedických, očních, otorinolaryngologických a menších chirurgických výkonů.

Snížil se počet hospitalizovaných pacientů? Na jakých odděleních především?
Celkový počet hospitalizací klesl „jen“ zhruba o třetinu, vzhledem k tomu, že hospitalizace bez operačních výkonů jsou ve větší míře akutní. Kromě již zmíněných operačních oborů byl významný pokles hospitalizací například na kardiologickém, dětském či rehabilitačním oddělení.

Některé české nemocnice přistoupily k odkladu léčby onkologických pacientů. Bylo to nutné i v Nemocnici České Budějovice?
Ne, onkologickou léčbu včetně operativy jsme se snažili maximálně zachovat.

Na jihu Čech zemřeli ke čtvrtečnímu večeru čtyři lidé v souvislosti s nákazou koronavirem. Co bylo přímou příčinou jejich úmrtí?
Za tuto otázku děkuji, byť odpověď na ni není jednoduchá. Na úvod mé odpovědi bych rád upřesnil, že v Nemocnici České Budějovice zemřeli z těchto čtyř pacientů v souvislosti s nákazou novým koronavirem dva pacienti. Aniž bych komentoval jednotlivé případy, ve veřejném prostoru se obecně jednotlivá úmrtí přisuzují buď nákaze COVID-19, anebo přidruženým onemocněním. Osobně jsem přesvědčen, že pravda je někde uprostřed. Nebýt akutního infekčního onemocnění COVID-19 a jeho komplikací, řada nyní zemřelých osob v České republice by se svými chronickými onemocněními více či méně kvalitně žila další měsíce a roky. Platí to nicméně i opačně. Řada pacientů, kteří zemřeli v souvislosti s nákazou novým koronavirem, by zemřela i při zápalu plic způsobeným jakýmkoliv jiným původcem. Zejména starší pacienti jsou tzv. křehcí a jejich kompenzační mechanismy jsou často vyčerpané. Poté stačí i v zásadě menší impulz, v našem případě onemocnění COVID-19, a vratká rovnováha je narušena, bohužel často s fatálním koncem.

Má nemocnice aktuálně dostatek lékařů či sester, kteří se mohou střídat ve službách? Neochromila chod nemocnice zvýšená nemocnost či karanténa?
Možná i díky rekordnímu nárůstu počtu zaměstnanců českobudějovické nemocnice v roce 2019 v důsledku naší nové personální politiky jsme byli na tuto situaci připraveni o něco lépe. Ve srovnání s jinými nemocnicemi nemáme ani příliš velké absence dané péčí našich zaměstnanců o školkové či školní děti. Paradoxně největší oslabení jsme zaznamenali v úklidových službách. Pro chod nemocnice jsou přitom potřeba všechny profese, kromě zdravotnických pracovníků jde o veškeré administrativní a obslužné činnosti. Žádné ochromení chodu nemocnice se nicméně díky mimořádnému organizačnímu úsilí všech dotčených nekonalo.

Jsou podle vás lékaři či sestry za nastalé situace opravdovými hrdiny v první linii?
Kupodivu řada zdravotníků to takto vůbec nevnímá. Prostě dělají svoji práci, které je, až na vybraná pracoviště, vzhledem k omezenému provozu nemocnice spíše méně, a čekají na bouři, která naštěstí zatím nepřišla. Velká část našich zdravotnických pracovníků naopak poukazuje na to, že i bez mediální pozornosti a zájmu politiků dělají celé roky mnohem složitější práci, provádí náročné výkony, pečují o stovky a tisíce pacientů s chronickými onemocněními s výrazně horší prognózou, než je onemocnění COVID-19, a toto jejich úsilí nikdo za hrdinské nepovažuje. Já ano a vážím si práce každého našeho zaměstnance, nejen zdravotnických profesí, kteří den co den přicházejí do zaměstnání, aby pomáhali ostatním lidem, kteří si bohužel někdy ani neuvědomují, jak kvalitní péči v České republice dostávají.

Nepotýká se nemocnice s nedostatkem některých druhů zdravotnického materiálu nebo přístrojů?
Přístrojové vybavení máme bohaté, včetně záložních přístrojů, zde žádný problém nebyl a není. Zásobování osobními ochrannými prostředky v České republice mohli všichni sledovat prakticky on-line. Trh s těmito prostředky určitou dobu nefungoval zcela optimálně a standardně, a to nejen v důsledku externích vlivů a situace v zahraničí. Seriózní posouzení této situace bude ale možné až s delším odstupem, nyní je již situace více méně stabilizovaná, takže nechci jakkoliv rozdmychávat vášně, které ničemu nepomáhají.

Je už na dohled návrat k normálnímu režimu provozu nemocnice?
Ano, návrat k – jak my říkáme – nové podobě normálního režimu při zachování veškerých protiepidemických opatření je připraven a postupně bude realizován v druhé polovině dubna, abychom od května již nemuseli až na výjimky rušit plánovanou péči.

Komu a za co byste nyní chtěl poděkovat?
Mé uznání všem našim pracovníkům jsem již v předchozí odpovědi vyjádřil. Nerad bych někoho opomenul, vyzdvihnu však dvě naše nejvíce exponovaná pracoviště. Děkuji kolektivu našeho infekčního oddělení a také laboratoře molekulární biologie a genetiky. Rád bych touto cestou poděkoval i rodinám našich zaměstnanců, ať už s malými dětmi či se staršími rodiči, pro které není současná situace vůbec jednoduchá. Velké poděkování si zaslouží také Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, jejíž pracovníci jsou v plném nasazení, a i díky jejich razantnímu přístupu od samotného počátku epidemie je situace v Jihočeském kraji nejpříznivější z celé republiky. Na závěr bych rád apeloval na všechny občany, aby nepodlehli předčasnému veselí a nadále dodržovali omezení mezilidského kontaktu, poctivě nosili roušky i třeba během sousedských kontaktů a důkladně dodržovali hygienu rukou. Tato jednoduchá opatření nás mohou ochránit před obávaným italským scénářem.