Seminář organizátoři nazvali Památník koncentračního tábora Flossenbürg jako místo česko-německého setkávání.

„Tábor Flossenbürg, který se nacházel jen několik málo kilometrů za česko-bavorskou hranicí kousek od Rozvadova a měl řadu pobočných táborů i na protektorátním území, upadal po řadu let v zapomenutí,“ uvedl k projektu Miloslav Man z pasovské univerzity. Na původním pozemku koncentračního tábora byly postaveny rodinné domky a dokonce i malá továrna.

Pohnutou historii tohoto místa, kterým prošlo v letech druhé světové války 3 800 Čechů, tak dlouho připomínal pouze pomník se hřbitovem zřízeným už v roce 1946.

Teprve v 2. polovině 90. let minulého století byla vypracována nová koncepce Památníku, na jejímž základě byla kromě jiného v minulém roce otevřena nová expozice k dějinám koncentračního tábora.

„Cílem semináře, na kterém se sejdou bavorští a čeští studenti učitelství dějepisu, je vytvořit inovativní pracovní materiály. Ty pak budou moci při návštěvách Památníku využívat české, německé a smíšené školní skupiny,“ vysvětlil Man.

Svědectví

V archivech jsou například k dispozici česká svědectví z doby 2. světové války, která by bylo možné využít pro expozici.

Také současné průvodní materiály v němčině a angličtině by mohl společný projekt českých a německých studentů rozšířit o češtinu.

Seminář je součástí dlouhodobého projektu Univerzity Pasov a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který je zaměřen na podporu přeshraniční výuky dějepisu.

Současný projekt je tříletý, v minulém roce skončil jeho dvouletý předchůdce. „V minulém roce se uskutečnily společné akce v Hartmanicích na Šumavě a v Pasově,“ zmínila Jana Zahradníková, vyučující na Historickém ústavu Jihočeské univerzity.

Podle Zahradníkové jsou vzájemné kontakty důležité. „Nejen mezi českými a německými studenty učitelství ale i mezi učiteli z obou stran hranice,“ doplnila Zahradníková.