Velitel Speciální jednotky Temelín se sportovní střelbě věnuje již od dětství. Je držitelem několika světových ocenění, ke kterým nyní přibylo deset vzácných kovů z Holandska. Jedná se o historický úspěch, který nemá mezi světovou elitou srovnání. Jednašedesátiletý Paroubek byl a pravděpodobně už zůstane absolutně nejlepším střelcem z brokovnice v historii těchto her.

V Nizozemsku předvedl téměř bezchybnou mušku a obstál i v silné zahraniční konkurenci. V disciplínách trap na 16 yardů, trap na 22 yardů, double trap, skeet, double skeet, lovecký parkur a v soutěži družstev sestřelil za pět dní na 600 terčů, asfaltových holubů. „Šlo o šest brokových disciplín, ve dvou jsem byl čtvrtý, což mě nakoplo. Ze čtyř jsem získal medaili, stříbrnou a tři zlaté, pak se hodnotili dohromady všechny tři trapy, skeety, a pak i souhrnně všechny disciplíny a další medaile jsem vybojoval v pětičlenném družstvu, které jsme sestavovali až na místě,“ vysvětlil, kde k deseti kovům přišel.

Nerozhodila ho ani změna

Spojil se se dvěma Finy, Švédem a Holanďanem a jejich tým získal celkem tři zlaté medaile. Největší překvapení pro něj byla hned na začátku změna munice. „Na začátku nám překvapila informace, že nesmíme střílet olověnými broky. A tak jsem si musel na místě nakoupit za 180 euro jejich ocelové. Ty mají jinou váhu a obsahují více střelného prachu,“ popsal rozdíly. I když měl obavy, nakonec to na jeho výkon nemělo zásadní vliv.

Terč se musí viditelně rozbít, když se prostřelí, tak se nepočítá. „Musí být viditelný úštipek, musel jsem střílet ze zvyku rychle, v double obě rány za sebou a nečekat,“ přiblížil Paroubek, jak nakonec přešel na jiný druh nábojů. „To mi vycházelo a já vyhrál o pět terčů před všemi kompletně,“ usmíval se, jak rozdrtil dalších 35 závodníků.

Vrátil mu porážku

Dokonce se musel popasovat s italským rivalem, s kterým měl tu čest už v Barceloně. „Měli jsme rozstřel na pět terčů o druhé a třetí místo, vyšlo mi to, sestřelil jsem všechny a on jednou minul. Tak jsem mu porážku, kterou mi tenkrát uštědřil, zase vrátil,“ zmínil major Paroubek.

Zbraň nevyměnil už od roku 1994. „Mám Browninga, který má výměnné zahrdlení (tzv. "čoky") podle druhu disciplíny. Tyto změny nastavění v podstatě řeší optimální shluk broků na různé vzdálenosti. Každý člověk má jinak dlouhé ruce, jinou postavu a jiné založení, takže se nedá jen tak půjčit nějaká univerzální zbraň,“ naznačil.

Nepřešel ani, když došlo k podpisu smlouvy, že naši sportovci budou používat pouze Beretty. „Dostal jsem výjimku, protože mi s těmito novými zbraněmi této značky nešlo střílet,“ vysvětlil.

Specializací Jindřicha Paroubka je sportovní brokovnice a střelba na asfaltové holuby. Věnuje se jí už od 13 let. Díky svému střeleckému umění procestoval celý svět, soutěžil například v Kanadě, Austrálii, Severní Koreji, Gruzii, Rusku, napříč celou Evropou. Je držitelem světového rekordu z roku 1986, kdy jeho tříčlenné družstvo sestřelilo v Německu 443 terčů ze 450 (minuli jen 7x, původní rekord byl 441), to porazili Italy, kteří jim nepodali ruce a nemluvili s nimi pak ještě rok. Během reprezentace nejvíce nastřílel 2x 198 terčů z 200. Ročně vystřílí až 5 tisíc nábojů. Mezi jeho další koníčky a vášně patří myslivost a včelaření.

Prozradil, že střílí ještě postaru, jak ho naučil tatínek. „Proto jsem stále věrný i jedné zbrani, nové už nemají příliš lomené pažby,“ objasnil.

Úspěch oslavil s rodinou, která je mu velkou podporou a cestovala s ním. „S manželkou a dcerou jsme si dali dětské šampaňské a bylo po oslavách,“ popsal Jindřich Paroubek skromně. Obě ho rády doprovází, a kromě podpory si užívají i atmosféru závodů. „Velkou výhodou je, že vše se koná v přírodě, podívají se po okolí, dcera se mnou ráda chodí na stupně vítězů. Běžné závody jsou zpestřením pracovního týdne, po Čechách už se navzájem známe, jak střelci tak i jejich partnerky. Je to příjemná komunita lidí, kde se navzájem respektujeme,“ přiblížil.

Dva cíle ještě má

Ve střelbě už lepší být nemůže, ale letos by rád ještě zvítězil v několika soutěžích. „Cíle si dávám vždy na rok dopředu, letos jsem chtěl vyhrát mistrovství Českomoravské myslivecké jednoty na 100 terčů univerzální trap, to se mi povedlo,“ řekl s tím, že sestřelil 93 asfaltových holubů ze sta.

Druhým snem byly právě tyto světové hry. „To se mi taky podařilo, deset medailí, které jsem si přivezl, to už nemůžu v životě překonat. Pravděpodobně jsou to moje poslední světové policejní hry, protože na zámořské se nechystám kvůli vysokým poplatkům za převoz zbraně,“ upozornil ostrostřelec.

Třetí letošní cíl se pokusí naplnit druhý týden v září. „To jedu střílet na Mistrovství České republiky na 200 terčů v univerzálním trapu, které se koná v Brně, kde bych rád také stál na stupních vítězů a za pár dní se chystám ještě do Německa na soutěž seniorů a veteránů 55+ na 300 terčů. Loni jsem byl druhý a letos bych rád vyhrál,“ podotkl Jindřich Paroubek.

Major Jindřich Paroubek je vynikající střelec. Jedenáct let dokonce reprezentoval republiku v olympijském trapu. | Video: Archiv rodiny

Veselou příhodu má jen jednu, nejdříve ho při předávání medailí jmenovali Paroubek, když už třetí den sbíral 4. zlatou, kroutili hlavami, kde je Česká republika. „Čtvrtý den mi přinesli další tři zlaté medaile, ale to už nebylo Paroubek, ale Jindrich,“ smál se s tím, že už ho znali.

Her (WPFG), které se konají jednou za dva roky, se zúčastnilo 10 tisíc sportovců ze 70 zemí světa, síly měřili v celkem 63 disciplínách. Defacto jde o mistrovství světa, či olympiádu hasičů a policistů, která se vždy uskuteční na prestižním stadionu včetně tradičních ceremoniálů. Příští rok se konají v Kanadě.