I když, klidně z ní mohla být hráčka softballu. Tomu se totiž ještě před lety věnovala. „S šipkami to ale nešlo skloubit dohromady, ani časově, ani co se techniky týče,“ začíná Barbora Hospodářská vyprávění. K šipkám se dostala díky rodině. „Moje mamka vlastnila restauraci v Libíně, kde se hrály každý pátek turnaje. Moje starší sestra je hrála a jednoho dne domů přinesla pohár. Já jsem chtěla být stejně dobrá jako ona. Co stejně dobrá, lepší,“ vzpomíná se smíchem.

Za tu dobu si na své konto připsala vítězství na mistrovství Evropy juniorů, dvě třetí místa z mistrovství světa nebo několik titulů mistryně České republiky. „Všechno jsou to tituly, které mě posunuly dál a kterých si budu vždycky vážit,“ uvádí tahle 24letá Jihočeška žijící v Lišově.

Úspěch závisí i na psychice

Být dobrou šipkařkou je podle ní hlavně a především o tréninku a zkušenostech. „Musíte mít odházeno několik hodin denně,“ říká. Výhodou ale je, že k tréninku stačí jen terč a šipky a trénovat se tak dá víceméně kdekoliv. Důležité jsou taky zkušenosti z turnajů, kde hrajete pod tlakem. Při turnajích pak záleží podle ní ještě na psychice. „Dobrých šipkařek je tolik, že kdyby záleželo jen na tréninku, vyhrávaly by všechny. Důležitá je mysl,“ vysvětluje Barbora Hospodářská. Mnohdy tak objíždí turnaje, i když na nich třeba nezávodí. Aby nabrala zkušenosti, které jí pak v těch vypjatých momentech pošlou zase o kolo dál.

Orientační zkouška na alkohol u nezletilce ukázala výsledek 1,76 ‰.
Opilý chlapec potřeboval pomoct s bundou. Tak si zavolal policii

S kým spolupracuje, je fyzioterapeut, šipky jsou jednostranným sportem, a tak je třeba o tělo přeci jenom pečovat. „Na začátku kariéry jsem si prošla záněty šlach. Musela jsem dokonce na několik let šipky přestat hrát a místo toho se soustředila na rekonvalescenci. Ještě pořád s tím mám nějaké problémy. Když to s tréninkem přeženu, tak o tom pár dní dost dobře vím. Snažím se s tím nějak vypořádat,“ poukazuje na druhou stránku sportovní kariéry.

Vlastní šipky

Radost jí před lety udělala novozélandská firma, která ji oslovila ke spolupráci, a tak jsou na světě šipky s jejím jménem. „Oni mě sponzorovali dva roky, pak smlouva vypršela a oslovili mě k další spolupráci. Já jsem chtěla, aby začaly vyrábět moje šipky, protože jsem měla jisté preference a nemohla jsem si vybrat jinde. Domluvili jsme se a šipky vyrobily. Teď jsem s nimi odehrála první turnaje a jsem spokojená,“ vypráví Barbora Hospodářská. „Jsou volně k prodeji, což je neuvěřitelné. Moje šipky, pod mým jménem, s českou vlaječkou se prodávají po celém světě,“ dodává nadšeně jihočeská šipkařka, jejímž pomyslným idolem je šestnáctinásobný mistr světa Phil Taylor. Právě Anglie je takovou šipkařskou velmocí.

Mužský šipkařský svět je pořád ten dominantní, kvalitních šipkařek podle ní ale stále přibývá. „Teprve před dvěma lety začala profesionální ženská tour. V současné době se hraje jen jeden turnaj, který je v televizi, ale zájem ze strany diváků je o něj čím dál větší. Jezdí na něj je osm nejlepších žen. Zatím jsem se tam nedostala, ale uvidíme v budoucnu,“ přibližuje svůj možný cíl. Tím dalším může být třeba ukončení hry 501 po třech kolech. „To je ještě pořád rarita, ale už se to několikrát povedlo,“ říká. „Ale ne mně,“ dodává s úsměvem.

Vánoční ulička v Panské nabídla krásné řemeslné práce i něco dobrého.
OBRAZEM: V Budějovicích se Vánoční ulička v Panské rozložila od kostela po věž

I když je to finančně poměrně náročný sport, šipkami Barbora Hospodářská žije. Kromě cestování po turnajích, pomáhá také v obchodě se šipkami, několikrát už v televizi šipkařské turnaje spolukomentovala. „Je to až takové neuvěřitelné, ale moc mě to baví,“ říká pokorně hráčka, kterou za úspěchy pohání hlavně touha vyhrávat. Od roku 2015 je také součástí české reprezentace. „Jedinou nevýhodou je, že ač se to nemusí zdát hrát šipky v zahraničí je finančně velmi náročné. Šipkový svaz sponzoruje jen turnaje reprezentace a ty se hrají jednou za rok. Zbytek si musí jednotlivec platit sám dle svých možností,“ říká. Případnému sponzorství by se tak případně nebránila. „Budu vděčná každému, kdo by mě chtěl podpořit na cestě za mým snem,“ dodává.