Zkušení táborníci si s výjimkou jediného nováčka oproti předchozím letům zvykají na jiné tábořiště, ale rozhodně si nestěžují. „Jsme tu spokojení, děti poznají jiné prostředí, hodnotí vedoucí Petr Aksamit. „Všechno má své plusy a minusy. Zvyknout jsme si museli třeba na to, že je tu všechno dál, sociální zařízení, umývárny, chatky, člověk se nachodí. Ale zase nám tu nehrozí povodně oproti Dálavě,“ srovnává a naráží na téměř pravidelné přívalové deště, které na tábořišti nedaleko Benešova nad Černou skauty vyháněly ze stanů.

Trochu adrenalinu vinou přírody si ale stropničtí a novohradští skauti a ochránci přírody přesto užili. „Letos máme celotáborovou hru na téma Ferda Mravenec. Inspirovali jsme se knížkou Ondřeje Sekory. Praktikanti v lese na místě, kde jsme den před tím bez problémů hráli hru, připravili pro děti hotel U Čmeláků. A shodou okolností právě tam nás napadl roj vos. Celý tábor kromě dvou dětí byl poštípaný, ale přežili jsme ve zdraví a nakonec se z nepříjemnosti stal velký zážitek,“ směje se den poté Aksamit.

„Všiml jsem si toho jako první, šli jsme přes lávku a pak do kopce a najednou tam byl ten roj, okamžitě zaútočily a začaly štípat, tak jsem letěl dolů, všichni odstatní se mnou,“ vypráví skaut David Koiš alias Gumídek. „Já mám celkem tři štípance, na noze a na ruce,“ bilancuje vlastní účet. „Já mám žihadlo na hlavě,“ přidává se jeho kamarád Honza Panský.

Pobyt na táboře si pochvaluje, třebaže to někdy není žádný med. „Zkoušíme děti popostrčit k tomu, aby se více osamostatnily. Snaha o jekousi soběstačnost třeba usnadnila letos práci kuchařkám. Děti dostanou suroviny a snídani si z nich dělají samy. Je vidět, že v některých rodinách jsou děti k některým činnostem vedené, pro jiné děti je ale úkol namazat si chleba novinkou. Ale všechny by přežily, každý si nakonec poradil,“ směje se Aksamit. „Snídaně nám jdou, to si jenom namažeme chleba, ten je už nakrájený, na to jsme z domova zvyklí,“ dává mu za pravdu Honza Panský.

S kuráží se staví i k nutnosti vybavit si školní angličtinu. Ta přišla na řadu ve středu, kdy skauty z jihu Čech přijeli navštívit bratři a sestry z Belgie, kteří táboří na Nových Hradech. „Bavíme se anglicky a docela to jde. Představovali jsme se a už jsme se jich i ptali, jestli si s námi zahrajou fotbal,“ chlubí se Honza Panský.

Návštěvu si pochvalovali i samotní hosté. „Je skvělé, že se můžeme setkat s místními skauty, je tu spusta zábavy,“ libuje si Belgičan Denis. V Čechách se nám také líbí, jen poslední tři dny nevyšlo počasí, hodně pršelo. Českou republiku už znám, byl jsem tu v rámci studijního pobytu Erasmus a líbí se mi tady. Jen máte trochu složitý jazyk. Se skauty jsme chtěli vyrazit zkrátka někam mimo Belgii, poznat novou kulturu, táhlo nás to do střední nebo východní Evropy a když jsme se dívali na internet, zjistili jsme, že starosta Nových Hradů mluví francouzsky, o to jednodušší pak bylo celý náš pobyt
domluvit,“ líčí cestu, která jeho oddíl zavedla z Bruselu až na jih Čech.

Na návštěvě mezi zdejšími skauty si užili rukodělné aktivity, střelbu ze vzduchovky a z luku, na odpoledne plánovali fotbalový zápas Česká republika – Belgie a návštěvu zakončili ohněm s opékáním buřtů.