„Před čtyřmi lety žádala .A.S.A. o navýšení kapacity skládky a tenkrát slibovali, že je to poslední a definitivní rozšíření. Je to podvod na lidi. Strašně nám lžou!" rozčiluje se obyvatel Miletínské ulice Zdeněk Pícha, kterému denně projíždí kolem domu popelářská auta. Se svým záměrem se svozová firma netají. „Společnost .A.S.A. v současné době hledá cesty, jak zvýšit kapacitu lišovské skládky formou rozšíření. Vše je momentálně ve stadiu jednání," potvrdila tisková mluvčí společnosti Marie Mocková.

„Jako občan s tím nesouhlasím, každá skládka je časovanou bombou," domnívá se lišovský obyvatel Vladimír Molek. „Město v tom spatřuje zlaté vejce, ale bagatelizuje několik zahoření a další problémy skládkování," dodal.

Ročně plyne do lišovské kasy 11 až 13 milionů z tzv. poplatku za uložení odpadu na katastru obce. „Kapacita skládky se do dvou let zaplní," řekl starosta Lišova Jiří Švec s tím, že potom by už město za skládku neinkasovalo nic.

Na území přibližně pěti hektarů, kam by se měla skládka 
v budoucnu rozšířit, nyní jiná firma ukládá stavební suť. „Skládkuje se tam inertní odpad, a město z toho nemá nic," argumentuje Švec. V případě rozšíření skládky komunálního odpadu by město získalo zmiňované příjmy.

Skládka v Lišově. Plané sliby?

Miliony korun na opravy a nejrůznější investice. To je hlavní argument vedení města pro rozšíření skládky. V minulém roce byla  například opravena Miletínská ulice, která vede na skládku a jejíž obyvatelé proti ní nejvíce protestují.

„Je tam nový chodník, silnice má nový koberec," řekl lišovský starosta Jiří Švec. „Myslím si, že většina lidí skládku chce," domnívá se Švec, který argumentuje i tím, že kromě příjmu ze skládkování má město i úsporu při svozu komunálního odpadu. Letos platili Lišovští poplatek 500 korun a v příštím roce by se neměl zvyšovat.

„Ať si dají ty peníze někam. Na nás se nikdo neohlíží," kontruje obyvatel Miletínské ulice  Zdeněk Pícha. „Nedá se tam dýchat, koukáme na hromadu bordelu, naše domy a pozemky jsou neprodejné. Jsme tu od roku 1998, a to nám slibovali, že skládka skončí 
v roce 2000. Pak to bylo 2008, a teď ji prodlužují znovu," stěžuje si Pícha.

Na sliby, které dával občanům, si vzpomněl i bývalý starosta Václav Chmel. Ačkoli  dříve jako hlava města navýšení kapacity skládky sám silně prosazoval, dnes je proti.
„V roce 2006 jsem osobně sliboval, že je to poslední rozšiřování. Hlasovali jsme v souladu s tím, co jsme řekli a slíbili Lišovákům. Ti, kteří proti nám tehdy vystupovali, dnes hlasují pro," podivuje se Chmel a na adresu současného starosty, zejména v ekonomických ohledech, nešetří výtkami.

Ani Švec však s kritikou svého předchůdce nečeká. Podle něj se opozice svým nesouhlasem k rozšíření skládky snaží jen dosáhnout toho, že  současné vedení radnice přijde o zmiňovaných 11 až 13 milionů a bude mít omezené možnosti investičních akcí.

Ostatně i mimořádné zasedání zastupitelstva provázela lehce dusná atmosféra. Debata o možném zanesení pozemků do územního plánu byla jediným důležitým tématem a bodem schůze. Přesto se ještě po dvou hodinách nehlasovalo.

Slovo dostali i lišovští občané, kterých se přišlo na zastupitelstvo podívat zhruba patnáct. Jeden z nich navrhl, aby se na toto téma uspořádalo referendum. Předchozí projednávání rozšíření skládky a proces tzv. velké EIA totiž provázel značný odpor obyvatel a ekologických sdružení, kteří sepisovali petice a proti skládce bojovali.

Zastupitelé ale možnost referenda zamítli. „Referendum by stálo tři sta tisíc korun, a to je příliš vysoký výdaj," řekl Švec. Jak ale dále uvedl, schválení změny v územním plánu není definitivním krokem k rozšíření skládky. Následovat budou další jednání. Podle Švece se bude snažit radnice vyjít vstříc mínění lidí. „Nepůjdeme proti vůli občanů," slíbil Švec.