Polehlé plochy obilí, pole s hlubokými rýhami po kombajnech a nedosečené lány. To je obrázek letošní sklizně na Českobudějovicku. Viník je znám. Trvalé přeháňky a bouřky působí zemědělcům velké ztráty.

Nemohli do polí

„Před víkendem nám chybělo zhruba čtyřicet procent porostů,“ uvedl k rozsahu sklizených ploch Zdeněk Houška, předseda Zemědělského družstva Skalka Lipí.

Zemědělci ze Skalky nemohli pořádně vjet do ozimé pšenice, jarních ječmenů nebo hrachu. Vše zůstávalo na polích, ačkoliv agrotechnické lhůty utíkaly jedna za druhou. „Celý týden jsme stáli. Nesklidili jsme ani hektar. Až o víkendu jsme mohli do polí,“ konstatoval Houška.

Kombajny se ale přes několik hezkých dnů stále s podmáčeným terénem potýkají. Prokluzují, hůře manévrují, a pokud se vydají do porostů, firma počítá neúměrné ztráty na obilí. Sláma se ani nedává do balíků, ale hned se drtí a zůstává na místě, protože neustále couvající a popojíždějící kombajny musí často jet i přes slámu, kterou by pak ani nemělo cenu sklízet.

„Celkové výnosy jsou zhruba deset procent pod průměrem,“ řekl Houška, ale zdůraznil, že je otázkou, co se ještě podaří sklidit.

Suší

S obtížemi se potýkají i v Dubném. Ve sklizni obilovin zde sice pokračovali i v deštivých dnech, ale jen za tu cenu, že pšenici dosoušeli. „Vlhkost byla i přes devatenáct procent,“ řekl předseda představenstva Zemědělské společnosti Dubné Jiří Návara. Aby se nemuselo dosoušet, mělo by mít obilí vlhkost nejvýš 13 nebo 14 procent.

I v Dubném si stěžují na mokrou půdu, kvůli které se nedá vjet do polí. „Části porostu zůstávají nedosečené,“ zmínil Návara a dodal, že se jedná i o pozemky o velikosti od tří do deseti hektarů.

Velkou otázkou také bude kvalita sklizeného obilí. Potravinářské pšenici ubývají pomyslné body a dostává se pak jen do kategorie krmného obilí. To znamená i finanční ztrátu.

Kvůli poklesu stavů hospodářských zvířat v posledních letech – hlavně prasat, také není u krmného obilí takový odbyt, jako byl dříve.

Zemědělcům navíc ve zhoršených podmínkách rostou i náklady. „Máme poloviční výkon ke spotřebě nafty,“ poukázal Houška na další nepříjemný dopad špatného počasí. Častěji než v jiných letech se tento rok zemědělci obracejí i na pojišťovny. Řadu podniků trápí nejen deště, ale i záplavy nebo kroupy. Krupobití postihlo například Radošovice nebo Dubné. Pole u Břehova nebo Pištína zase zasáhly nedávno záplavy vzniklé z přívalových dešťů.

Živly

Jen za červenec nahlásili Čes¨ké pojišťovně zemědělci v České republice více než 500 případů pojistných událostí, které způsobilo extrémní počasí s předpokládanou výší plnění přes 200 milionů korun.

„Naši likvidátoři museli prohlédnout dvacet pět tisíc hektarů půdy,“ uvedl ředitel zemědělského pojištění České pojišťovny Jiří Havelka na adresu řádění přírodních živlů, které zasáhlo Českou republiku v červenci.