V minulém týdnu museli profesionální i dobrovolní hasiči zasahovat jen na Českobudějovicku dvakrát. Ve čtvrtek měli co dělat na poli u Slavče, kde se vzňaly přímo na valníku balíky slámy.
Podle mluvčí jihočeských hasičů Venduly Matějů jsou ale dva až tři požáry za den na polích a strništích za dlouhodobého sucha obvyklým jevem. „Nejčastěji jsou na vině technické závady zemědělských strojů, kterým ani nelze předejít. Zkrátka možnost, že při sklizni odlétne jiskra nebo se do stroje dostane malý kamínek, vyloučit nelze,“ říká.
Také vytrvalý déšť a silný vítr zase mohou srazit k zemi obilné klasy. „Určité procento polehlých porostů jsme měli ze začátku června,“ zmínil předseda představenstva Zemědělské společnosti Dubné Jiří Návara. Na středisku v Žabovřeskách polehlo kolem osmi procent potravinářské pšenice.
„Jde to pomaleji,“ dodal ke sklizni postižených porostů Návara. Záběr kombajnů se musí snížit až na úroveň terénu a občas se může stroj poškodit a sklizeň se prodlouží také kvůli opravám, ale nakonec i zmíněné obilí skončilo pod střechou.
V Lipanovicích se potýkali s horším problémem. Požár, který vznikl od zemědělského stroje, na počátku týdne spolykal deset hektarů triticale. „To je život. Člověk si myslí, že se mu to nemůže stát, ale nedá se nic dělat. Hlavně, že se nikomu nic nestalo a že neshořel traktor, ještě není splacený,“ řekla k požáru farmářka Ludmila Jindrová.
Regionální agrární komora sice trvalou detailní evidenci škod, které kvůli řádění živlů utrpí zemědělci, nevede. Ale zapojuje se do zjišťování škod, když je v důsledku zásahu vyšší moci způsobena vážná ekonomická újma na velké ploše regionu. A zároveň je naděje na státní kompenzaci.
„To se však stalo naposledy při povodních v roce 2002,“ reagovala na dotaz Deníku ředitelka Regionální agrární komory Hana Hricová.
