Jazykové školy se začaly rozmáhat všeobecně na začátku devadesátých let, ostatně jako každé podnikání. Dala by se srovnat tehdejší doba, co se učilo za jazyky, s dneškem?
Gaudeo vzniklo až na konci devadesátých let, ale trend vychází z toho, že se nacházíme blízko hranic s Rakouskem a Německem, tak v devadesátých letech byla určitě řečí číslo jedna němčina. Ale postupně ji začala vytlačovat angličtina a němčina začala radikálně ubývat.

A jak je to v dnešní době?
Dnes je řečí číslo jedna jednoznačně angličtina a němčina ani roli dvojky už dávno neplní. Dostávají se do popředí spíše románské jazyky, jako je španělština. Anebo také ruština.

Čím si to vysvětlujete, že je němčina v takovém útlumu?
Určitě je to dané tím, že firmy, kde jsou majitelé z Německa či z Rakouska, tak už dnes tam mají jednací jazyk angličtinu. To je asi hlavní důvod.

Když jsme už probrali trendy v jazycích, tak jaké věkové skupiny se nejčastěji přihlašují do jazykové školy?
Určitě to je v rozmezí třiceti až čtyřiceti let věku. A u nás tak osmdesát procent kurzů tvoří kurzy pro firmy, kde my na zakázku připravíme pro společnost celý vzdělávací program, ať už pro nejvyšší management nebo řadové zaměstnance.

Jak vůbec takový kurz pro podniky vypadá? To například začínáte se zaměstnanci a jazykem úplně od základů?
Vždy záleží na úrovni. Někdy mají zaměstnanci třeba ještě co dělat s tím obecným jazykem a postupně se jejich úroveň zvyšuje. My se ale vždy v kurzech zaměřujeme na to, co ti lidé ke své práci potřebují. Takže to je například obchodní angličtina či kancelářská, prostě obchodní jazyk.

Už jste zmínil i ruštinu. Hodně firem a společností právě expanduje na východ, je to znát i u vás, právě na těch kurzech pro firmy?
Určitě, firmy orientují své obchodní aktivity na východ, takže s tím souvisí i zvýšená poptávka po ruštině. Navíc spousta těch manažerů, kteří k nám na ruštinu chodí, si ji ještě vybaví ze školy (usměje se), i když už je to dávno. Takže řada z nich staví na základech.

A co mladí manažeři, ti už si přece ruštinu ze školy vybavit nemohou? Je to rozdíl?
Jasně. Ti mladší to musejí vzít od začátku. Ale je to dané také tím, že v devadesátých letech se všichni přeorientovávali na angličtinu. A další věc je ta, že ruština je češtině opravdu bližší, také proto jsou pokroky při studiu ruštiny více znát.

Který jazyk je obecně pro Čechy nejtěžší na naučení a zapamatování si?
Protože jsem osobně původem francouzštinář, tak si myslím, že to bude právě asi francouzština. Tam je pokrok z těch jazyků, které nejčastěji nabízíme, asi nejpomalejší. I proto je možná mezi lidmi o francouzštinu menší zájem.

Teď téma obrátíme naruby. Gaudeo také učí cizince česky. To bude zřejmě dost náročná práce, protože čeština není vůbec jednoduchá řeč.
Ano, máme i kurzy češtiny pro cizince. A je to pro ně opravdu náročné. Výhradně češtinu pro cizince nabízíme pro podniky, kde zaměstnanec z Německa či Rakouska je tady na nějaké dlouhodobé stáži a v rámci jeho pobytu k tomu patří i kurzy, které si jejich zaměstnavatel zaplatí. Většinou se česky učí Němci.

A jde jim to?
Ano, jde (usměje se). Mezi spolupracovníky v podniku se domluví německy, v zaměstnání nemají potřebu češtiny. Ale jde o to, aby se spíše domluvili, když jdou nakoupit nebo do kina a podobně.

Jak se taková čeština vůbec vyučuje? Učíte cizince čistě spisovný jazyk, nebo i ten hovorový, který slyší na ulici?
Samozřejmě je učíme spisovnou češtinu, u té hovorové už spíš záleží na tom, s kým se ti cizinci dostanou do kontaktu v běžném životě. Ale to se bude nejvíce lišit například koncovkami slov a podobně.

Řeší se tedy například i pravopis ypsilon a i?
Tohle se opravdu řeší až naposledy. U cizinců jde především o tu konverzační stránku, pravopis je až na konci.

Říká se, že z češtiny se nejdříve a nejrychleji cizinci naučí nadávat a sprostá slova, je to tak?
(velký úsměv) Ano, to tak bývá.

Prý jste měli na stole zajímavý projekt, přibližte nám ho.
To už je poměrně dávno. Měli jsme se podílet na projektu výuky angličtiny pro Číňany. Oni často vyrážejí do světa a do jazykových škol, do Anglie a do Ameriky. A my jsme se přes partnera dostali k tomu, že by Číňani nemuseli jezdit jenom tam, ale třeba i k nám. My bychom jim nabídli jazykový dlouhodobý kurz, včetně ubytování a tak dále. Ale nakonec z toho projektu sešlo, zejména z důvodu administrativních věcí.

Chodí k vám například lidé, kteří se chtějí naučit nějaký exotický jazyk? Jak už jste třeba zmínil tu čínštinu?
Možná je zajímavé to, že vyučujeme češtinu i Vietnamce pro jeden podnik. Ale takové ty jazyky, jako je například arabština, ty my neučíme. Opravdu málo se lidé ptají, jestli vyučujeme daný exotický jazyk, ale to nemáme v naší nabídce.

Kromě Němců se tedy u vás učí náš národní jazyk i Vietnamci?
U nás v republice je Vietnamců dost, i když kdo ví, jak to s nimi bude po světové krizi, ale u nás to je tak, že zaměstnavatel části pracovníků zaplatil kurzy, aby se tu zase dokázali domluvit.

Když srovnáte Němce a Vietnamce, co se učí česky, tak kterému národu to jde líp?
Spíš bych řekl, že Němcům. Možná to je i jejich mentalitou, přece jenom jsou nám blíž než Vietnamci. Ale dokážu se vcítit do jejich kůže, protože čeština je opravdu těžký jazyk a pro oba národy to musí být složité.

Čekají na Gaudeo další projekty do budoucna?
Chtěli bychom více přepnout naše aktivity na překlady. Přece jenom v době hospodářské krize některé firmy omezují počet vyučovacích hodin, které jim poskytujeme. Proto vidíme, že právě v překladech je další možnost. Proto chceme tyto služby zkvalitnit a zdokonalit, abychom mohli také přijímat větší zakázky.

Z kterých řečí nejčastěji překládáte?
Je to nejčastěji angličtina a němčina, co se týče tlumočení. A co se týká překladů, tak tam je to i polština, holandština a dost často ruština, samozřejmě.Nebo se také občas jedná o italštinu či portugalštinu.

Co je pro vás největším oříškem při výběru vhodných kantorů?
Určitě je nejtěžší vybrat dobrého rodilého mluvčího. To je asi tady největší problém, protože těch příliš není. Máme zde Američana, Brita, Kanaďana a Australana. Takže opravdu zástupce všech anglicky mluvících zemí.