I přes mimořádná opatření kvůli koronaviru pokračuje v Nových Hradech projekt na ochranu ohroženého hmyzu. Pracuje se na něm i na dalších lokalitách ve volné přírodě v jižních Čechách. Zaměstnanci Krajského školního hospodářství (dále jen KŠH), které je jedním z partnerů projektu, dokončili nyní první fázi prací na lokalitě Sokolí hnízdo a bažantnice u Nových Hradů na Budějovicku.

Zaměstnanci KŠH zde stanoveným a k přírodě šetrným postupem vybrané dřeviny ošetřili na základě doporučení odborné studie. Ta vznikla přímo pro tento projekt a obsahuje jak dendrologický, tak entomologický výzkum. „Doposud jsme ošetřili 30 stromů. Veškeré naše zásahy se řídí přírodou. Ořezy probíhají mimo hnízdní sezónu, seče před nebo po odkvětu vzácných a ohrožených rostlin, případně reagujeme na výskyt dalších druhů ohrožených živočichů. Na vybraných místech je plánována výsadba celkem 110 stromů,“ uvedla jedna z manažerek projektu Eva Ježková. Bude se jednat o různé druhy listnatých stromů, jako například dub letní či lípa srdčitá.

Cílem prací, které zaměstnanci KŠH dělají z vysokozdvižné plošiny přímo v korunách stromů je zachovat vhodný biotop pro páchníka (Osmoderma eremita) a zvýšit jeho populaci. „Důležité je zároveň zajistit stabilitu porostu a k tomu provádíme ošetření vybraných stromů a jejich nejbližšího okolí. Například zajistíme dostatečný sluneční osvit odstraněním stínících dřevin,“ uvedl Ladislav Lešák, manažer lokalit projektu CZ-SK SOUTH-LIFE. Ten se vedle páchníka zabývá ochranou kriticky ohrožené rostliny – hořečku mnohotvarého českého a dalšího rovněž kriticky ohroženého brouka, kterým je střevlík Menétriésův.

Autobusová zastávka. Ilustrační foto.
Dopravní podnik města České Budějovice startuje od dubna nový tarif

Důvodem přerušení prací na Novohradsku je začínající hnízdění ptáků na ošetřených stromech. „Jedná zejména o druhy využívající ke hnízdění dutiny. Například strakapoud prostřední a žluna šedá. Samozřejmě se na lokalitě vyskytují i ostatní šplhavci (datel černý, žluna zelená, strakapoud velký) a v blízkosti řeky Stropnice jsem zaslechl i strakapouda malého,“ uvádí Ladislav Lešák. Z „nešplhavých“ druhů ptáků zde hnízdí i holub doupňák či puštík obecný. „Při práci bychom mohli ohrozit i např. pěvce, hnízdící v podrostu pod stromy nebo dravce, kterým vadí rušení i v poměrně velké vzdálenosti od hnízda,“ jmenuje Lešák. Pracovníci Krajského školního hospodářství zde budou pokračovat na podzim, až skončí hnízdění ptáků.

V rámci projektu pečují pracovníci KŠH stejným způsobem o lokality na Vrbenských rybnících, Vlašimské Blanici, Lužnici a Nežárce, Hlubockých hrázích, Hlubockých oborách a v zámeckém parku v Blatné.

Páchník hnědý (Osmoderma eremita): Brouk dosahuje délky kolem 30 mm. Samice kladou kolem 30 vajíček do dutin starších listnatých stromů (duby, buky, lípy, jilmy a další). Vylíhlé larvy zde prodělávají

3–4letý vývojový cyklus a před zakuklením měří až 10 cm. Dospělý brouk posedává ve slunečných dnech na kmenech stromů a vydává charakteristický zápach (staré kůže), který mu dal české rodové jméno. Jedná se o saproxylofágní druh, což znamená, že se živí odumřelou dřevní hmotou. Vykazuje především soumračnou či večerní aktivitu. Létat dokáže jen na krátké vzdálenosti. Hlavní hrozbou pro tohoto brouka je nedostatek vhodných biotopů. Populace jsou značně fragmentovány a vytvářejí mikropopulace, které mohou být náchylné k vymírání.