Na vchodových dveřích visí nepřehlédnutelný nápis Se Sovětským svazem za mír a pokrok na věčné časy a nikdy jinak! Chodbou se linou slova Internacionály, z nástěnky shlíží Lenin, ozývají se výkřiky: Bony, chcete bony? Odhodlaná svazačka brání své místo ve frontě na banány, davem se nenápadně pohybují agenti STB v dlouhých pláštích s připraveným zápisníkem. Tak to vypadalo včera na Biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích, které se vrátilo na jeden den do totalitních let.

„Chtěli jsme připomenout dvacáté výročí sametové revoluce formou, která je blízká studentům. Nikdo z nich tu dobu nezažil, pro ně je to vždycky zprostředkované a určitě stále nemají dostatek informací. Rozhodli jsme se oslovit je, aby to sami vymysleli a uskutečnili, protože chybí aktivní mládež, v tomto ohledu v nás ta totalitní minulost stále přežívá,“ vysvětluje učitel Martin Volný.

Část budovy je uzavřena, přísný celník pouští za ostnatý drát jen šťastlivce s výjezdní doložkou. Všichni si naopak musí jít vyslechnout projev Miloše Jakeše, po němž následuje bouřlivý potlesk z řad oddaných straníků. „Je to známý proslov z Červeného Hrádku, on ale mluvil takovou zvláštní řečí, jako by ani neuměl dobře česky, takže bylo zvláštní to reprodukovat,“ říká Petr Kuthan, který bývalého generálního tajemníka KSČ ztvárnil.

Přesto, že se studenti dobře baví, nezapomínají na skutečnou podstatu komunistické totality a její oběti. Podle Terezy Špindlerové jim některé věci přijdou vtipné a zábavné, ale rozhodně si nemyslí, že to tehdy byla zábava.

„Studenti reagují velmi dobře, neberou to jen jako recesi. Mám dojem, že dobře vnímají, že nejde jen o to, že už nestojíme frontu na banány, ale o mnohem víc,“ dodává učitel Josef Prokeš.

V podobném duchu se nese středeční dopoledne i na Gymnáziu Česká. Po chodbách chodí pionýři s ideologickými transparenty, čte se Rudé právo a vyhrávají socialistické písně. V knihovně se za lidovou cenu 20,– Kč prodává oficiální literatura.

„Studenti bývají často rozhořčeni, že vědí každý detail o třicetileté válce, ale nemají téměř žádné informace o době, která bezprostředně předcházela současnosti, takže celý tento projekt přijali s nadšením a velmi aktivně se zapojili,“ popisuje vyučující Jiří Krejčí.

Záhy budí pozdvižení spartakiáda a dobová módní přehlídka, které vévodí tesilová tepláková souprava a noční úbory. „Většina modelů pochází od rodičů a prarodičů. Všichni jsme se shodli, že jsou třeba i hezké, ale absolutně nepohodlné. Materiály jsou neprodyšné, škrábou a je v nich horko,“ popisuje svůj dojem Alena Štěrbová v červeném kostýmu s kožešinou.

Odpolední program mají obě školy společný, studenti se účastní různých seminářů a besedují s osobnostmi, které minulý režim poznamenal. „Postupně se to přesouvá od zábavného k vážnému. Smyslem je, aby studenti pochopili, že svoboda není zadarmo. Hodně důležitý je určitě ten zážitkový rozměr, je to tak mnohem silnější než kdybychom vykládali nějaké teorie,“ vysvětluje Krejčí.

Celodenní akci zakončuje mše svatá při svíčkách. Poté studenti vypouštějí 20 balónů jako symbolů dvaceti let svobody.