Platby vyskočily

“Jsme přesvědčeni, že jsou v tom investiční náklady,“ ohrazují se starostové. Mají pocit, že z obecních pokladen platí nejen provozní náklady a opravy, na které má zřizovatel školy nárok, ale také investice. A investice nemusí za dojíždějící žáky podle školského zákona platit.


„Nelíbí se nám, co nám vyúčtovali, budeme žádat, aby předložili, že jejich nároky jsou oprávněné,“ potvrdil starosta Doudleb František Rytíř.
Stoprocentní nárůst nákladů na školáčky se nelíbí ani roudenskému starostovi Gustavu Hadovi. „Máme rozpočty nastaveny nějakým způsobem, a tohle překračuje možnosti některých obcí. My třeba máme rezervy, ale jinde je nemají, protože si vzali například úvěr na čističku. Pak hrozí, že se lehce dostanou do minusu a platební neschopnosti,“ vylíčil možné problémy Had.

Hájí své obce

Konkrétně v Roudném by se to dotklo mateřské školy, která potřebuje nutně rozšířit kapacitu. „Navíc, příští rok se může zvednout poplatek třeba u Základní školy Grünwaldova, kam nám taky dojíždějí děti, a rázem bude nárůst za dva roky o půl milionu korun, a to ubírá obci řadu investičních možností,“ dodal starosta.


„Snažíme se domluvit s městem, ale jeho požadavky se nám nezdají, i když radnice tvrdí, že jsou oprávněné,“ dodal Had a nastínil, že v diskusi mezi starosty sdružení Pomalší padl i návrh nezaplatit a řešit celou kauzu soudní cestou.


„Zvykli jsme si už na to, že průměrná platba za jednoho žáka je v Českých Budějovicích kolem šesti tisíc korun, ale teď chtějí v Matici školské patnáct tisíc,“ zdůraznil římovský starosta Vladimír Koupal na adresu školy, která je v rekonstrukci.


„Stesky starostů jsou od té doby, co zákon funguje,“ konstatoval včera vedoucí odboru školství českobudějovického magistrátu Lubomír Paleček. Zároveň Paleček odmítl, že by se investice v českobudějovických školách přeúčtovávaly do plateb obcím.
Sdružení Pomalší chce nyní pozdržet platby a jednat dále s městem.