Nové přerozdělení daní v roce 2001 připravilo obec o část příjmů a ta nemohla splácet dříve provedené investice a neměla peníze ani na běžný provoz. „Město nás dalo k soudu. Ministerstvo financí nám ale pomohlo, my jsme dlužnou částku doplatili a magistrát žalobu stáhl,“ popsal neradostné období starosta Pavel Kašpárek.


Obec od té doby žádá každý rok o splátkový kalendář, protože finančně žije „z ruky do úst“ a jakmile se zpozdí peníze od státu, nemá sama možnost, jak mezeru zacelit. V některých letech platila až 250 000 korun ročně. Letos už částka spadla na 85 000 korun. „Hlavní důvod je, že nemáme peníze. Druhý problém je, že mezi některými školami jsou velké rozdíly,“ poukázal starosta Úsilného na skutečnost, že někde se za žáka platí až 15 000 korun a jinde třetina i méně.


„Vadilo nám, že ani po několika jednáních s městem jsme se nikdy nedopracovali k tomu, abychom rozkryli podrobněji požadované částky,“ řekl Kašpárek. Podle názorů některých starostů z okolních obcí by například v neinvestičních výdajích neměly být opravy objektů.

„Myslím si, že by bylo dobře, aby byla stanovena horní hranice příspěvků na děti, že by to i ostatní starostové uvítali,“ uvedla k problému starostka Homolí Marie Štěpánková.


Z Homolí dojíždí stovka žáků do krajského města a další do Boršova. Celkem obec za děti zaplatí letos kolem 600 000 korun. „Magistrát nám vyšel vstříc a splátkový kalendář už vzalo na vědomí naše zastupitelstvo. Finanční prostředky opravdu nemáme,“ konstatovala starostka Homolí.


Ale o tom, že by začala přesvědčovat rodiče, aby dali děti na „levnější“ školu, neuvažuje. „Dnes má každý svobodnou volbu, kam své dítě dát. Nelze to ovlivňovat a ani bychom to nechtěli. Byl by to krok zpátky,“ zdůraznila Štěpánková.