Například na administrativní budově Metropol na Senovážném náměstí jsou vidět nevzhledné tmavé skvrny na první pohled.   Tuto fasádu a hlavně její světle žlutou barvu si pavouk obzvlášť oblíbil a vytvořil hustou mapu drobných pavučin, do kterých se chytá prach a nečistoty. Právě to jsou fleky, které zdálky připomínají plíseň.

„Víme o problému a že ho způsobují pavouci. Když jsme prováděli rekonstrukci oken, zkoušeli jsme pavučiny mechanicky odstranit, ale moc to nepomohlo, problém se objevil znovu," řekl vedoucí provozu společnosti Metropol 
Petr Vávra. „Dostali jsme od výrobce chemický přípravek, ale než se aplikuje, nečistoty se musí odstranit mechanicky," dodal Vávra.

Jak potvrzují výrobci a dodavatelé fasád, jde pouze o estetickou vadu, která nemá vliv na funkci. O to horší je však, že si pavouci nejradši vybírají žluté fasády, na nichž je to nejvíc vidět.
„Světlá barva fasád přitahuje hmyz, jako by to byl veliký květ. Slečna, která si vyjde ve žlutém svetru, bývá často i ve městě obalena mšicemi, které na ni naletují, a stačí zajít do podloubí a mšice odlétnou za světlem. Světlemodrá fasáda funguje stejně," vysvětlil Vlastimil Růžička z Entomologického ústavu Biologického centra v Českých Budějovicích, který se zabývá studiem pavouků.

Láká je světlo

Podobně hmyz lákají i domy, které jsou večer osvětlené. „Na osvětlené fasády naletuje mnoho hmyzu, tím pádem pavouci, kteří tam mají  své sítě, jsou dobře živeni, mají hodně kokonů s hodně vajíčky, tedy hodně potomstva," vysvětlil odborník. Cedivečku zápřední sám objevil na fasádě českobudějovické radnice. „Je to středo- a jihoevropský druh 
a uvádí se, že je vzácnější, ale spíš je to tím, že se na fasádách pavouci moc nesbírají," řekl entomolog. První zaznamenaný nález tohoto pavouka 
v České republice pochází 
z Brna z roku 1954.

Právě teď je období, kdy se pavouci šíří. Létají na pavučinovém vlákně, což je jev, který každý známe pod pojmem babí léto. Podle Růžičky nelze dosednutí pavouků na zdi domů zabránit.