Prozkoumat široké spektrum kulturních aktivit, ale i spolkových činností v Českých Budějovicích, zjistit jejich zájem o fungování v Kulturním domě Slavie a jejich nároky na rekonstrukci objektu. To bude úkolem pro pracovní tým, který by měl co nejdříve začít fungovat v krajském městě.

Jaké by měl mít využití Kulturní dům Slavie?
DISKUTUJTE POD ČLÁNKEM!

Shodli se na tom politici, odborníci z řad architektů, provozovatelé kulturních zařízení i představitelé alternativních proudů a takzvané mladé kultury při úterní diskusi o budoucím využití Kulturního domu Slavie v Českých Budějovicích. Objekt je v majetku města a to se teď snaží najít optimální formu pro využití, ale i případnou renovaci zdejších prostor.

„V Českých Budějovicích je možností pro kulturní vyžití dost, na druhou stranu Slavie je pro Budějčáky srdeční záležitostí, a hledat tedy cestu, jak se objektu zbavit, by nebylo únosné. Chceme najít cestu, jak toto místo využít, ujasnit si, co v objektu chceme, jaké existují možnosti, šance, ale i limity, hrozby a vliv konkurence. Na základě toho je pak potřeba vytvořit podklady pro zadání návrhů na rekonstrukci,“ naznačuje představy města o budoucím osudu takzvaného Armáďáku náměstkyně primátora Ivana Popelová.

K prvotní diskusi o ideálním využití Armáďáku přispěli cennými radami i odborníci se zkušenostmi s podobnými projekty v jiných českých městech. „Nejlépe se hledá funkce objektu, pokud v daném místě existuje tlak od lidí na jeho konkrétní využití, Budějovičtí by měli ukázat, že Slavii potřebují a pro tu kterou náplň skutečně žijí,“ zdůraznila architektka Hana Zachová. A její výzva nezůstala bez odpovědi.

Především představitelé mladé kultury při debatě upozorňovali, že právě jim ve městě citelně chybí vhodné prostory, a možnost působení v rekonstruované Slavii by uvítali. Často se ozývaly hlasy volající po takzvaném blackboxu, tedy moderním, variabilním a pro různé účely snadno přestavitelném sále, o který po změně majitele Baziliky budějovická kulturní scéna prakticky přišla, a jižní Čechy tak vypadly z plánů organizátorů moderních divadelních či tanečních představení.

Fungování ve Slavii si dokážou představit i místní spolky či folklorní soubory. „Pamatuji, kdy tu pracovalo dvacet kvalitních souborů a byl boj sehnat sál na zkoušku. Slavie by se mohla stát opět domem, kam budou lidé rádi chodit, může dát šanci mnoha spolkům, začínajícím uskupením. Pravdou ale je, že samotný barák potřebuje přestavbu,“ zmínil vedoucí folklorního souboru Úsvit Miroslav Stecher.

Podle Kateřiny Melenové, kterou Jihočeši znají jako organizátorku kulturního života v Bazilice a v Solnici, není vyloučená ani povedená symbióza mnoha subjektů v jednom kulturním domě. „V Evropě běžně funguje model, kdy vznikne široká skupina lidí, kteří takové prostory sdílejí a užívají. Podobně to dopadlo v Plzni, kde jsme dostali za úkol najít organismus, který bude obývat objekt bývalého pivovaru Světovar přeměněný na kulturní centrum. Doporučuji jít stejnou cestou i v Budějovicích, začít hledáním těch, kteří budou Slavii užívat a formovat její podobu podle účelu, kterému má sloužit,“ míní Melenová.

Snad všichni debatující se shodli na tom, že Slavie neožije jen snahou naplnit denně hlavní sál zajímavou aktivitou. V objektu by podle prvotních představ mělo být živo celý den, scházet by neměla široká škála doplňkových aktivit například na klubové úrovni, provoz zkušeben apod. Inspirací by Jihočechům mohlo být i fungování Divadla 29 v Pardubicích. „U nás vše vykrystalizovalo v prostor, kde dostává příležitost současné umění napříč všemi žánry, pořádáme tu workshopy, místo tu mají projekty divadelních i hudebních souborů, začal tu fungovat komunitní element, lidé se tu potkávají a vznikají tu zajímavé nápady, ke svým aktivitám prostor využívají i neziskovky z celého kraje,“ zmínil programový ředitel pardubického Divadla 29 Zdeněk Závodný.

Potřeby jak moderního sálu, tak prostor pro klubovou scénu či spolkový život, vytvoření příjemného místa pro setkávání a nutnost přebudovat zázemí pro potřeby moderního kulturního centra zohledňují již i návrhy dvou projekčních ateliérů pražského Ateliéru EDIT! a budějovického Ateliéru 8000 které vzešly ze soutěže o Cenu Petra Parléře.

Jak ale zdůraznil Martin Krupauer z Ateliéru 8000, konečné řešení musí brát ohled na konkurenceschopnost a ekonomickou udržitelnost. „Investor musí vědět, co bude jaká aktivita znamenat finančně, spočítat si nutné náklady, a to může pomoct při rozhodování,“ naznačila architektka Hana Zachová.