„Co s ním bude? A co se stane se společností Městské kulturní domy? Proč bychom ji měli rušit? Kdo bude ve Slavii hospodařit?“ ptal se zastupitel Oskar Marek (KSČM).


Návrh na likvidaci Městských kulturních domů (MKD) vyplývá ze starého usnesení rady města, to ale odporuje závěru valné hromady MKD, který předpokládá transformaci společnosti. Otázkou druhou pak je, jak naložit se samotným objektem na nábřeží Malše, který tak jako tak čeká rekonstrukce. „Rada města by ráda prověřila všechny možnosti jeho využití. Necháme si proto předložit návrhy, žádný z nich ale nemusíme akceptovat,“ naznačila náměstkyně primátora Ivana Popelová (ODS).


„Myslím si, že máme ve vlastnictví zanedbaný majetek. Záměr, který předložily MKD, je z mého pohledu chabý, chybí v něm ekonomické hledisko, návratnost investice. Není to zkrátka klasický podnikatelský záměr,“ argumentoval její kolega František Jelen (ODS). Hledání té správné cesty, smysluplného samofinancovatelného projektu, není podle něj záležitostí pouze rady města, ale i zastupitelstva. „Tato otázka zasluhuje širokou diskusi,“ podotkl.


O mnohém již může rozhodnout červnová valná hromada MKD, řešit by měla, zda společnost půjde do likvidace a co s jejím majetkem.

NÁZOR: Zdánlivá nečinnost je důsledkem rozhodnutí města

Jako vedoucí manažerka MKD, a.s. jsem byla dne 11.4.2007 přítomna na zasedání RM při diskusi k předloženému materiálu o rekonstrukci KD Slavie. Rozhodnutí členů RM a následné články v novinách mě přiměly na vzniklou situaci reagovat.


Prvním rozhodnutím byla příprava likvidace akciové společnosti pro její nečinnost v oblasti kultury. Zdánlivá „nečinnost “ je však paradoxně důsledkem rozhodnutí jediného akcionáře, totiž města ČB, o útlumu kulturních aktivit a postupné přípravě rekonstrukce KD Slavie. Nutno připomenout, že tomuto předcházel návrh o sloučení či zrušení MKD, a .s., k čemuž však nedošlo. Bylo rozhodnuto, že činnost společnosti bude zachována. Součástí transformačního procesu byly personální změny - propuštění 4 zaměstnanců. V současné době zajišťuje činnost firmy pouze 5 zaměstnanců a kurátor galerie. Z celé situace vyplývá, že jediný akcionář, který o útlumu kulturní činnosti rozhodl, jej nyní považuje za nečinnost a je pro něho důvodem ke zrušení společnosti.


Není pravda, že bychom nezajišťovali kulturní program – jistě mnoho z vás navštěvuje trhy na nám. Přemysla Otakara II. a tradiční Gospelové koncerty. Zvláště musím vyzdvihnout Galerii současného umění v Domě umění, která patří mezi špičku svého druhu v ČR ale také ve světě. O tom svědčí výstavy světových umělců a dlouholetá podpora Ministerstva kultury ČR a jiných grantových programů. Je nutno zmínit, že právě galerie vedle Budvaru město České Budějovice ve světě velmi významně zviditelňuje. Pod hlavičkou MKD se podařilo znovu nastartovat kino Kotva a vybudovat z něj artové kino na velmi vysoké úrovni.


Druhým vyneseným verdiktem je vypsání soutěže na provozování KD Slavie či jeho následný prodej. Předložený materiál, který nabízel řešení budoucího zaměření budovy po rekonstrukci, rada zamítla, přestože odpovídá schválenému záměru jiným akcionářem na valné hromadě.


Souhlasím s tím, že KD Slavie potřebuje rekonstrukci, ale v žádném případě nestojí na břehu Malše chátrající objekt. K dnešnímu dni se do domu investovalo téměř 23 mil. Kč, které si společnost vydělala svojí činností. Město se na těchto opravách finančně nepodílelo, vyjma programu Regenerace (1x). Nutno zvážit, zda jsme neudělali chybu v tom, že jsme každý rok nežádali o milionové dotace na činnost a investice, vzhledem ke štědrosti města k jiným kulturním subjektům.


Objekt Slavie byl postaven jako kulturně-společenský dům a tomuto účelu by měl občanům města sloužit i nadále. Vypsání soutěže o využití KD Slavie nemůže přinést nic nového, protože vše tu již bylo a nejlepší možné řešení nabízel předkládaný materiál, který byl zpracován na základě dlouholetých provozních zkušeností.


Zůstává otázkou, proč město nestojí o vlastní reprezentativní prostor v centru města, kterému chybí jen krůček k tomu, aby se stal ucelenou a citlivou rekonstrukcí chloubou města a dosáhl krajského či republikového významu. Prodej KD Slavie je jistě pro město nejjednodušším řešením, ale tímto krokem město přijde o cenný objekt z hlediska historického a kulturního a možnost využívání. Možná prodej vylepší rozpočet městské kasy, ale tato řešení se mi jeví jako velmi krátkozraké.


Obávám se, že by mohla nastat situace jako ve městě Vimperk, kdy zastupitelé města rozhodli o prodeji kulturního domu soukromému subjektu a následně se snažili odkoupit kulturní domů zpět, protože se prodej ukázal jako velká chyba.


Kulturním domem Slavie prošly tisíce lidí a věřím, že pro většinu z nich se stal „Armáďák“ srdeční záležitostí. Myslím si, že tak závažné rozhodnutí, kterým bezpochyby likvidace akciové společnosti a případný prodej KD Slavie je, vyžaduje mnohem hlubší a širší diskusi než tu, které jsem byla svědkem.

Jana Sýkorová, Dis.
vedoucí manažerka
MKD České Budějovice a.s