Podle současného předsedy SK Slavia České Budějovice Karla Kladenského je autorem snímku Miroslav Duschek, který se byl podívat na následky druhé povodňové vlny. "Šel jsem po pešunku a fotil jsem. Já jsem tam hrál fotbal a chodil jsem tam do hospody," vysvětluje Miroslav Duschek, že sportovní areál chtěl vidět z osobního zájmu.

Trávník odepsali

Povodně v roce 2002 hlavně při druhé vlně zasáhly klub hodně nepříjemně. Hřiště vedle řeky bylo postižené takovým způsobem, že sportovně se musela Slavia se svými zápasy a tréninky přesunout na Složiště díky vstřícnosti Dynama. "První povodeň byla lokálnější, když se naplnil Římov, muselo se upouštět takovým způsobem, že se zaplavilo okolí Malše. Škody jsme měli už z první vlny. Odstranili jsme je a přišla ne lokální povodeň z Novohradských hor, ale tisíciletá voda. S větší intenzitou, vyšší hladinou a většími škodami. Nicméně objekt u hřiště to přežil," vzpomíná Karel Kladenský, který sám bydlí jen pár kroků od hřiště a s velkou vodou se tehdy potýkal především ve svém domě.

Třída Rudé armády, dnes Rudolfovská, domy č. 1 a 3, první zleva bývalý hostinec U Brabců. Foto ze sbírky fotografií a pohlednic Jiřího Dvořáka poskytl Státní okresní archiv České Budějovice.
Takhle vypadaly Budějce. Víte, kde byla třída Rudé armády?

V objektu u hřiště byly zaplavené šatny, další místnosti i hospoda. Trvalo tři až čtyři dny, než voda úplně opadla a mohlo se zničené zařízení vyhazovat. "Hřiště bylo zdevastované, stála na něm déle voda a projevilo se to na trávníku. Sousednímu oddílu kanoistiky se za řekou utrhla celá dřevěná budova a odplula pryč," poukazuje Karel Kladenský na to, že postiženi byli všichni kolem vodních toků.

"Kompletně jsme pak dělali nové hřiště," vzpomíná Karel Kladenský a doplňuje, jak se skládaly finance. Jedna velká dotace přišla z fotbalového svazu, protože plocha byla ve třetí kategorii, těch nejponičenějších. Pak nastoupila svépomoc a vlastní zdroje klubu, konala se i sbírka mezi členy. Nové hřiště se nivelačně srovnalo, posunulo a udělal se i násep. Náklady dosáhly dvou milionů korun.

Pomoc štamgastů

Samostatnou kapitolou byly opravy hospody. Po první vlně úklid trval několik dnů. Pak přišla voda znovu a ještě horší. Voda stála třeba ve sklepech několik dnů. Jen vyklízení a odstraňování nejhorších škod podruhé trvalo zhruba týden. Tehdejší nájemce David Mareš vzpomíná, že pomocnou ruku podali i štamgasti. Práce nebylo málo. Zničené byly podlahy, musely se vytrhat schody, dělaly se i nové omítky. A dodnes si David Mareš vybavuje řadu pomocníků, kteří se účastnili podle možností, někteří jedno odpoledne, jiní celé dny. "Sláva Zemanů, Arnošt Doskočilů s manželkou, ta nám upekla i buchtu, Milan Novotný, takový dobrý duch klubu. Pan Dvořák, správce, bral domů prát dresy. Ve druhé fázi, když se to začalo dávat dohromady, zedníci bratři Škopkové," vypočítává David Mareš ty, kteří věnovali nejvíce času a práce, ale připojuje, že pomocníků bylo mnohem víc. Hospoda se pak ale znovu stala pevnou součástí klubového zázemí.