Potřetí se pokusí Jihočeský kraj najít dodavatele na postavení archeoskanzenu v Trocnově. Podle náměstka hejtmanky Pavla Hrocha už bylo výběrové řízení zahájeno. „Skončit by mělo na jaře letošního roku,“ říká Pavel Hroch.

Cílem je postavit repliku dvorce rodiny Jana Žižky z Trocnova a další stavení s příslušným zázemím, celkem 14 objektů.

Problémem jsou ale požadované tradiční technologie. Trámy by se například měly tesat a ne řezat na strojní pile. Zdivo má být kamenné a ne cihlové. To ale naráží na hledání příslušných řemeslníků a také cena se navyšuje.

Památník v Trocnově patří pod Jihočeské muzeum a jeho ředitel František Štangl upozorňuje, že postavit plánované objekty dnešními postupy by se za plánovaných zhruba 50 milionů korun dalo. Jenže dvě dosud krajem uspořádaná výběrová řízení skončila neúspěšně hlavně proto, že cena s ohledem na dražší technologie i materiály překročila plánovanou částku i více než o 20%.

Husitský vůz, replika středověkého dvorce nebo naučný film o starých stavebních technikách. To vše by mohlo podle záměrů Jihočeského kraje vzniknout v Památníku Jana Žižky v Trocnově, pokud se zde podaří postavit archeopark.

Podle náměstka hejtmanky Pavla Hrocha by se a archeoskanzen by využíval třeba ke vzdělávacím účelům pro školy. „Slibujeme si od něj také zvýšení návštěvnosti areálu,“ říká Pavel Hroch a dodává, že by to byl další atraktivní turistický cíl v jižních Čechách.

Trocnovský areál patří pod Jihočeské muzeum. Dnes je v něm třeba muzejní expozice. Stavby, které mají v areálu přibýt, by podle ředitele Jihočeského muzea Františka Štangla ukazovaly bydlení nižší šlechty a selského stavu v době kolem roku 1400, tedy v časech Jana Žižky. Vzniknout má jeden zemanský dvorec a jedno selské obydlí.

close Podobu projektu repliky středověkého dvorce určily i názory odborníků. Například profesora Jiřího Škabrady z Fakulty architektury ČVUT v Praze pro obor dějiny architektury a ochrana památek. Vizualizace: archiv Jihočeského kraje info Zdroj: Deník / Edwin Otta zoom_in Podobu projektu repliky středověkého dvorce určily i názory odborníků. Například profesora Jiřího Škabrady z Fakulty architektury ČVUT v Praze pro obor dějiny architektury a ochrana památek. Vizualizace: archiv Jihočeského krajeAutor: Deník / Edwin Otta

Ředitel Jihočeského muzea ale dodává, že nová představa není identická s modelem, který je nyní součástí muzejní expozice památníku. Do nového pojetí se totiž promítly současné historické poznatky. Každý návštěvník by pak své fantazii mohl popustit uzdu a zkusit si srovnat repliku dvorce s dochovanými základy někdejšího středověkého objektu, který odkryly v minulosti archeologové. Dnes je u nich jedna z tabulí procházkové naučné trasy po areálu.

V co největším rozsahu mají být použity původní stavební technologie, postup prací má zachytit dokumentární film. Jenže třeba došky z ječné slámy dnes v celé republice vyrábí jen jedna firma. Pokud by nebyla střešní krytina od ní, jako alternativa přichází v úvahu ještě rákosové došky z Maďarska… A tradiční materiály a postupy jsou hlavním problémem celého projektu. Jsou omezeně dostupné a nejsou právě levné.

Kraj se podle Pavla Hrocha už dvakrát neúspěšně pokusil vybrat firmu, která by archeoskanzen postavila. Jenže předpokládaných 50 milionů nabídky firem vždy překročily. Teď se chystá třetí výběrové řízení. „Budeme doufat, že se tentokrát podaří stavebníka najít,“ přeje si Pavel Hroch.