Rostlinné výrobě a ovocnářství se na statku v Hrušově u Týna nad Vltavou věnuje i Stanislav Kubíček, ačkoliv je v důchodu loni vysadil 3 333 stroužků česneku. „Nejsem žádný velký pěstitel, dělám obyčejnou venkovní zahradničinu na omezené ploše,“ uvedl skromný důchodce.

Na své polosamotě měl loni slušnou úrodu. „Úspěšně jsem vypěstoval brambory, cibuli, česnek, fazolky, mrkev, petržel, rajčata i tykve,“ vyjmenoval. Podle jeho slov se loni dařilo teplomilným rostlinám i plodinám nenáročným na vodu.

Chladné a deštivé počasí zaznamenal v dubnu. „Potom hodně pršelo i v létě, což podpořilo růst všeho,“ míní. Předloni jablka nebyla skoro vůbec. „Loni jich byla až nepříjemná nadúroda,“ dodal Stanislav Kubíček, že česnek také ještě nerozprodal.

PLÍSEŇ I ŠKŮDCI

Minulý rok považuje na srážky bohatý i vedoucí Botanické zahrady při VOŠ a SZeŠ Tábor Žaneta Šišková. „Po výsadbě sazenic na náš hospodářský systém jsme již v květnu zjistili, že spousta rostlin je zcela sežrána slimáky, chutnalo jim toho opravdu mnoho, například se pustili i do plevelů, což jsme na rozdíl od zničených rostlin přivítali,“ informovala, že z tohoto důvodů museli výsadbu opakovat. „Ale ani druhá várka sadby expanzi slimáků neodolala,“ uvedla Žaneta Šišková.

Také plevele měly svou dobrou sezonu. „Naše zahradnice celé léto plela a plela. Samozřejmě se také velmi dařilo trávě, takže i počet sečí se na vybraných travnatých plochách zdvojnásobil,“ přiblížila další následek teplého a vlhkého počasí. „Tyto podmínky také svědčily kapraďorostům, mechorostům a také bujnému růstu dřevin, které měly velmi pěkné přírůstky,“ zhodnotila.

Na jaře minulého roku je také poprvé navštívil obávaný škůdce zimostrázů, zavíječ zimostrázový. „V naší botanické zahradě máme zimostrázem lemovány záhony hospodářského systému, jedná se o několik desítek kusů keřů, takže chemická likvidace tohoto škůdce by byla finančně i časově velmi náročná. V tomto případě "zachránil" naše buxusy právě déšť, který zkáze ve formě zcela sežraných keřů zabránil a tyto škůdce smyl,“ objasnila. Potrápila je též plíseň bramborová, která zlikvidovala úrodu rajčat. A na sklonku léta se podle Žanety Šiškové objevila černá skvrnitost růží.

NA VLTAVĚ NEBYLY FRONTY

Rok 2020 byl dle vyjádření předsedy Asociace vodní turistiky a sportu Petra Ptáčka ve znamení vyšších průtoků v řekách, než na jaké jsou vodáci přes letní období zvyklí. „Přineslo to možnosti splouvat jinak zcela zapovězené úseky, a to například Lužnici od Tábora do Bechyně nebo Sázavu v dolní části z Týnce,“ popsal, že tyto úseky byly v posledních pěti letech v létě naprosto suché.

Negativním důsledkem zvýšeného stavu v řekách byly vodácké nehody, a to i tragické. „Na Lužnici na jezu Dráchov se posádka lodi dostala do nebezpečného vývaru pod jezem, a to jen z důvodu, že v něm chtěla vyfotit. Jednoho se podařilo zachránit, ale druhý muž bohužel utonul,“ připomněl nešťastnou událost.

Velká změna se uskutečnila také na Vltavě, kde vloni ubylo vodáků a klasické dopravní zácpy na jezech se tak v podstatě nekonaly. „Bylo to i díky sjízdnosti vícero úseků v republice, takže vodácké party měly možnost si vybírat,“ vysvětlil Petr Ptáček.

SUŠENÍ SENA BYL ADRENALIN

Ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná zmínila, že letní „mokré“ počasí komplikovalo jihočeským zemědělcům průběh žní. „Podmáčená půda nedovolovala pojezd zemědělské techniky, proto se sklizeň protahovala. Přesto pole v našem regionu vydávala průměrné výnosy vyšší než v minulém roce u většiny základních obilovin (o 13%), kukuřice, řepky (o 22%) i okopanin,“ shrnula. Zato sklizeň ovoce byla dle jejích slov až o 20 % nižší oproti průměrným rokům. „Jarní mrazíky zdecimovaly plody třešní. Snad jen švestek se urodilo dost,“ porovnala Štastná.

V nejmokřejších lokalitách plodinám škodil výskyt plísní a zemědělci měli problém s posklizňovou úpravou pozemků a se setím ozimů. „Výsledky sklizně se lokálně lišily. Mnozí pěstitelé si stěžovali na škody způsobená poléhavostí porostů, klíčením obilí v klasech, krupobitím, divočáky nebo hraboši,“ vyjmenovala škody i možné škůdce z loňského roku.

Stížnosti na sucho od jihočeských hospodářů na půdě od loňského léta nezaznamenali. „Spíše naopak. Třeba sušení sena v rozmezí krátkých bezesrážkových intervalů bylo doslova adrenalinovou záležitostí,“ přiblížila Hana Šťastná.

Počasí nebylo zásadním agro-problémem loňska. „Naopak po dlouhé době se zvedly hladiny podzemních vod a deštivější klima zpomalilo gradaci kůrovce. Také objemné píce se podařilo vypěstovat a sklidit dostatek. Výjimečný stav přineslo šíření jiných fenoménů, které stejně jako počasí, nerespektovaly státní hranice: koronaviru, strachu a nejistoty. Jejich řádění by naopak mělo vést k posílení výjimečnosti a společenského kreditu regionálních zemědělců a výrobců potravin,“ míní.

TROPICKÉ LÉTO A CHUDÁ ZIMA

Jak uvedla Eva Kalná, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie v českobudějovické pobočce Českého hydrometeorologického ústavu,nejteplejším měsícem z hlediska průměrné teploty (19,6 °C) byl měsíc srpen v Českých Budějovicích. „Maximální denní teploty vyšší než 30 °C se vyskytovala od června do srpna. Nejvíce tropických dní bylo zaznamenáno v měsíci srpnu. Nejméně naopak v měsíci červnu, kdy se jeden tropický den vyskytl na stanicích ČHMÚ v Českých Budějovicích, Byňově, Husinci, Borkovicích a v Třeboni,“ zmínila, že šlo o 28. červen.

Nejstudenějším měsícem byl měsíc leden s průměrnou teplotou 0,1 °C, který byl na většině území regionu teplotně nadnormální. Nejnižší průměrné měsíční lednové teploty byly zaznamenány na Šumavě. „Arktické dny, kdy teplota klesá pod -10 °C se vyskytovaly právě na Šumavě v polohách kolem 1 000 metrů nad mořem v lednu, v březnu a v prosinci,“ přiblížila.

Při porovnání s teplotním normálem 1981/2010 byl nejchladnějším měsícem květen s průměrnou teplotou 10,5 °C a odchylkou od normálu -2 °C. „Jednalo se o jediný teplotně podnormální měsíc loňské roku,“ zmínila Eva Kalná.

Dle předběžných dat (prosinec) celkově spadlo na většině území regionu v roce 2020 množství srážek, které je při porovnání s dlouhodobým srážkovým normálem 1981/2010 na hranici normálního a mírně nadnormální množství srážek. „Srážky byly rozloženy nerovnoměrně. Nejvíce srážek z hlediska ročního úhrnu spadlo na Šumavě, konkrétně v jihovýchodní části Šumavy a Šumavského podhůří a v Novohradských horách. Při porovnání s dlouhodobým srážkovým normálem 1981/2010 máme v roce 2020 nejméně srážek v listopadu a dle předběžných dat také v prosinci,“ popsala.

Zima 2019/2020 byla dle komentáře Evy Kalné na sníh dosti chudá. „Vytvořily se malé zásoby vody ve sněhu především v nižších a středních polohách, které mají vliv na vývoj sucha na jaře. V dubnu bylo počasí teplé a spíše sušší. Oproti předchozím rokům nebylo letošní léto tak teplotně extrémní jako v předchozích letech, proto ho řada lidí hodnotí pocitově jako chladné,“ vysvětlila.

Počasí v řeči čísel 2020/2019
Nejvyšší denní teplota vzduchu 33,3 °C Strakonice 28. 7. 2020 / 36,8 °C Borkovice 30.6. 2019
Nejnižší denní teplota vzduchu -22,1 °C Kvilda 23.3. 2020/ -33,3 °C Kvilda 5.2. 2019
Nejvyšší předběžný úhrn srážek 295,4 mm za měsíc Prášily (únor 2020)/ 207,6 mm Prášily (březen 2019)
Nejvyšší předběžný úhrn srážek 64,3 mm za den Churáňov (3. 8. 2020)/ 74,6 mm za den Pohorská Ves (20. 6. 2019)
V Českých Budějovicích byl zaznamenán za celý leden 2020 1 cm souvislé sněhové pokrývky dne 20. 1. 2020.
V druhé polovině roku 2020 se první sníh začal objevovat 26. 9. 2020, kdy v polohách nad 1000 m n. m. naměřily meteorologické stanice Churáňov a Kvilda 1 a 2 cm sněhu.
Ve vyšších polohách padal sníh 25. 12. 2020 a tvořila se souvislá sněhová pokrývka. Na hraničním hřebeni Šumavy se na konci prosince měřila kolem 20 – 30 cm.
Maximální výška sněhové pokrývky měřená manuálně pozorovatelem, činila 113 cm, a to na Filipově Huti ve dnech 4. a 5. 2. 2019.
Absolutně nejvyšší výška sněhové pokrývky byla zaznamenána automatickým sněhoměrným čidlem na Březníku, a to 224 cm dne 15. 3. 2019
V posledních 3 letech se v Jihočeském regionu pohybuje suma slunečního svitu kolem 1800 hodin/rok.
Zdroj: ČHMÚ ČB