Ano, tak tomu dlouhou dobu bývalo, nicméně o tuto raritu rybník už přišel. Jak říká botanik Blatského muzea Daniel Abazid, má však celou řadu dalších.

„Když se v druhé polovině minulého století rybník vypustil a několik let zůstal bez vody, zarostl a tím téměř všechny ostrůvky srostly," vysvětluje. Ostrůvky prý měly takovou nosnost, že se na nich vozily malé děti. Pro tento zvláštní úkaz byl rybník již v roce 1949 vyhlášen přírodní památkou. Titul mu zůstal.

Lokalita je zajímavá svou flórou, neboť tu roste celá řada ohrožených rostlin. „Například kapradiník bažinný, který roste jen na pár místech jižních Čech a tady ho máme tisíce kusů. Nebo tu roste naše nejjedovatější rostlina – rozpuk jízlivý. Na louce se daří orchideji prstnatci májovému, ve vodě voděnce žabí. Z hub tu roste ohrožený hřib bronzový, jehož výskyt je známý jen na třech lokalitách Táborska," dodává botanik.

Rezervace má rozlohu přes 22 hektarů, kterou si zhruba na třetiny rozdělují rákosoviny, rybník a louky. Po 60. letech začali rybník využívat rybáři, v okolí se rozmohlo zemědělství a také tu dokonce vyrostly rodinné domy. Následkem byla rychlá devastace krajiny, čímž některé vzácné druhy rostlin zcela vymizely. V roce 1997 proto byla rozloha chráněného území zmenšená. Jako vůbec na jediném místě v republice tu byl zaznamenán výskyt vzácného pavouka z čeledi plachetnatkovitých.