Ty nabízejí místa i lidem, kteří na trhu práce nemají velké šance.

V Jihočeském kraji je sociálních podniků zatím velmi málo. Přímo v Českých Budějovicích můžeme najít pouze jeden. Je jím Bistro Vitality 
v nákupním centru IGY.

Jídelna se zdravou výživou zaměstnává ženy, které jsou oběťmi domácího násilí 
a dlouhodobě nezaměstnané.

Andrea Nádravská provozuje se svým manželem Bistro Vitality a o své práci vypráví: „Snažíme se nabídnout zdravou stravu za přiměřenou cenu a zaměstnávat ty, kteří pracovat chtějí, ale mají s uplatněním potíže."

Popisuje také začátky svého podnikání a vyhledávání vhodných zaměstnanců: „Ze začátku jsme hledali vhodné pracovníky. Spolupracovali jsme při tom s Úřadem práce 
a s Intervenčním centrem Diecézní charity. Někteří zájemci nezvládli ani práci u nás, ale někteří se velmi osvědčili. Například moje zástupkyně byla také dlouhodobě nezaměstnaná, nemohla najít práci. Dneska si to tu bez ní neumíme představit. Dlouhodobě se starala o nemocného dědečka a když pak zemřel, hledala uplatnění velmi těžko. Brzy se ukázalo, že má výborné manažerské schopnosti."

Běžné podniky nechtějí obvykle zaměstnávat pracovníky, kteří se hůře adaptují a je potřeba jim věnovat specifickou podporu. Sociální podniky se snaží přizpůsobit pracovní podmínky zaměstnancům.

V Bistru Vitality pracuje hodně maminek s malými dětmi, které jsou oběťmi domácího násilí. Do Budějovic se přestěhovaly odjinud a nemají tu trvalé bydliště ani zázemí. Těžko umístí své děti do školky nebo si najdou hlídání.
Andrea Nádravská popisuje, jak se tento problém řeší v jejím sociálním podniku: „Hodně nám pomáhá Intervenční centrum Diecézní charity, zaměřují se na pomoc takovým ženám. Mají pro děti asistenty a hlavně o víkendech pořádají výlety. Spolupráce s nimi umožňuje maminkám pracovat."

Další skupinou, jíž pomáhá Bistro Vitality pracovat, jsou lidé, kteří nemohli najít práci déle než jeden rok.

Ti se hůř zapracovávají, musejí si zvykat na kolektiv, komunikovat a zvládat stres.

Sociální podnik pomáhá lidem překonat prvotní obtíže: „U nás se pracují na poloviční úvazky. Děláme rozpis na měsíc dopředu. Probíráme ho se všemi, jestli jim tak vyhovuje. Můžeme pracovní doby různě upravovat," vypráví žena, jež ve svém gastronomickém podniku zaměstnává 13 pracovníků, kteří by jinde práci získali jen obtížně. A dodává: „Jsme rádi, když se u nás zapracují, nějakou dobu zůstanou a pak si mohou hledat práci na celý úvazek.

Při náboru pracovníků spolupracuje bistro s úřadem práce, který pomáhá vyhledávat mezi nezaměstnanými vhodné uchazeče o práci.

Kromě práce zde získávají 
i podporu. Většina zaměstnanců má problémy s materiálním zajištěním a bydlením. „Spolupracujeme s obecně prospěšnou společností Mezi proudy. Pracuje u nás například maminka, která se svým šestiletým synem bydlí v azylovém domě. Je těžké pro ně najít sociální bydlení nebo klasický byt."

Na otázku, proč se do podnikání pustila, paní Andrea odpovídá: „Byla jsem zvědavá a chtěla dělat po letech něco praktičtějšího a s lidmi. Lákala mě možnost pomoct lidem. I když jsem dělala pečlivou finanční analýzu, až 
v praxi jsem zjistila, jak je vše hodně těžké. Potřebovali bychom o trochu víc strávníků. Máme dotaci na plat našich klientů, bez toho by to nešlo vůbec. Kdybych se měla znovu rozhodovat, asi bych do toho nešla. Ale doufám, že vše zvládneme. Příští rok ukáže, jestli se udržíme."

Autor: Radka Doležalová