Pro veřejnost sokolové připravili na dnešní den ukázku z činností, které sahají od cvičení rodičů s dětmi až po bojový tanec nebo historický šerm. „Cvičení na nářadí předvedou dorostenci. Cvičení s padákem na písničky a říkadla rodiče a děti. Cvičení s meči a sebeobranu oddíl Iaido a Karate klub Šírek,“ vypočetla některá vystoupení vzdělavatelka Milada Pospíšilová. Diváci se mohou těšit i na ukázku kick–boxu nebo bojového tance capoeira, který se dostal do Evropy z Brazílie.


Akademii bude hostit tělocvična, jejíž kořeny sahají až do minulého století. V roce 1894 byl zakoupen pozemek pro sokolovnu, ale tehdy ještě u Palackého náměstí.


Později hledali činovníci jednoty nové místo, ale první světová válka znehodnotila úspory, které byly na stavbu shromážděny. Podle Pospíšilové začalo nové spoření také z výnosů biografu Hvězda a letní plovárny na dnešním Sokolském ostrově. „V roce 1922 došlo k poslednímu, přímo ideálnímu rozhodnutí, získat celý nezastavěný, travnatý až bažinatý ostrov na soutoku Malše a Vltavy, zvaný Schnarcherův či Dominikánský, přístupný v tom čase pouze brodem směrem k Husově ulici,“ cituje z archivních materiálů Pospíšilová. „Ohledně směny a koupě pozemků svolala jednota vždy mimořádné valné hromady. Všechny plány byly zevrubně členstvem probírány. Sbíraly se průběžně zkušenosti se stavbami sokoloven a cvičišť v různých městech,“ popisuje tehdejší praxi dnešní vzdělavatelka a archivářka českobudějovické jednoty.


V roce 1923 byla odkoupena část ostrova a městské pozemky směněny za jiný sokolský majetek. Architekt Chochola vypracoval první ideový návrh na úpravu ostrova a vzápětí byla vypsána veřejná soutěž na architektonickou úpravu ostrova, ve které se sešlo 14 návrhů.
Cvičení přihlížel i prezident Masaryk


Hned následující rok na jaře se začalo stavět a za tři měsíce (!) byl díky nezměrnému úsilí členů Sokola a příznivců hotov stadion s tribunami pro 20 tisíc diváků. Na konci června už se zde konal krajový slet Sokolstva ze sedmi žup u příležitosti slavnostního otevření stadionu. „Cvičení přihlížel i prezident T. G. Masaryk,“ zdůraznila ke slavné kapitole dějin českobudějovické sokolské jednoty Pospíšilová.


Ve 20. letech pak začaly přípravy na stavbu sokolovny. Na konci 30. let začala stavba, ale znovu zasáhla válka. Byla dokončena hrubá stavba, ale na vnitřní úpravy už nedošlo. Okupanti sebrali úspory i stavební materiál. Dokončení se sokolovna dočkala až po válce. V roce 1947 byla 14. června otevřena velkou slavností.


TJ Sokol České Budějovice dnes čítá přs 1200 členů, z toho 52 cvičitelů a trenérů. Dětí a mládeže do 18 let je 39 %. „Dle tradice cvičením činnost nekončí. Připravujeme i společenské a kulturní akce,“ připomněla Eva Sedláková místostarostka českobudějovického Sokola. Jednota pořádá různá „pohádková“ putování pro mladé členy, šibřinky, zájezdy nebo besedy a je spolupořadatelem Běhu Terryho Foxe.