Ve slunečném počasí si v sobotu stovky lidí nenechaly ujít Trocnovské slavnosti v Památníku Jana Žižky nedaleko Borovan. Louka pod areálem muzea byla automobily zcela zaplněna a mohutná socha husitského vojevůdce hleděla zpříma jako vždy na stánky řemeslníků, vystoupení hudebníků nebo ukázky práce sokolníků.

Podmalbu na skle přijel na akci pořádanou Jihočeským muzeem předvést Jiří Honiss z Českých Budějovic. Koníčku se věnuje přes třicet let. S úsměvem přiznal, že například svého patrona už maloval mockrát, ale mezi svatými zvláštního oblíbence nebo motiv nemá. „Baví mě, když přijde zakázka, která se trochu vymyká,“ říká Jiří Honiss.

„Maloval jsem nedávno obrázky do Božích muk v zaniklé vesnici Jedlice, je to za Veveřím na Novohradsku,“ zmínil příklad Jiří Honiss a dodal, že předlohou mu byla Panna Maria Záblatská, palladium Buqoyů. Obraz, známý z kostela v Nových Hradech, měl kdysi vynést z hořícího domu při bitvě u Záblatí za třicetileté války Karel Bonaventura Buquoy, pozdější majitel Nových Hradů.

V Trocnově ovšem slavnosti v sobotu připomněly jiného vojevůdce.

Část návštěvníků přišla hlavně kvůli husitskému válečníkovi. „Přijel jsem na slavnosti, abych si poslechl pana profesora Čorneje,“ řekl Zdeněk Pumpr z Českých Budějovic a dodal, že kolem Vánoc si koupil knihu zmíněného historika, která pojednává na osmi stech stran o výrazné postavě českých dějin. „Historie mě zajímá a zrovna Jan Žižka mě zaujal. Koupil jsem si tu knihu, abych měl co nejlepší obraz o této rozporuplné osobnosti,“ doplnil Zdeněk Pumpr s tím, že jednou ze zajímavostí, které by uvedl, je třeba to, že se Žižka v mládí zadlužil u budějovických židovek.

Profesor Karlovy univerzity Petr Čornej nebyl v areálu památníku poprvé. Podílel se i na rekonstrukci zdejší muzejní expozice před časem. A opět nabídl milovníkům dějin své průvodcovství minulostí. „Vždy se soustředím při komentované prohlídce na Trocnov a Žižkova mladá léta, před jeho historickým vzestupem. To zajímá posluchače vždy, to mám zkušenost,“ řekl Petr Čornej a dodal, že dlouhá léta učil a už odhadne, co lidi zaujme. Připraven je předem i na „obvyklé dotazy“. Na jaké oko byl Žižka slepý dříve? Do jaké míry byl lapkou nebo Do jaké míry byl kruťas?

K dobové atmosféře přispělo v Trocnově třeba i sdružení Pro sacro (Pro svatou věc), jehož členové ze Strážkovic, Křemže nebo Nedabyle procházeli areálem v krásných kostýmech z časů gotiky