Na snímku ze dne 8. srpna 1957 je zachycena část pouťových atrakcí před sokolovnou na Sokolském ostrově. Toho dne probíhala na slepém rameni Malše rybářská soutěž a v rámci toho se na ostrově konala pouť. Politické orgány v tom čase poutě spíše rušily (např. václavské v Kostelní ulici nebo ve Čtyřech Dvorech). Jenže bylo rok po „Maďarsku“ (povstání proti SSSR), takže tzv. lidovou zábavu uvolnily, aby se lidé zabavili.

Slepé rameno bylo u biskupské zahrady přepaženo sítěmi, čímž nemohly nasazené ryby uplavat, a od toho místa až k Přednímu mlýnu se mohlo chytat do soutěže. Ryby se pak oficiálně vážily. Ze Solní branky byl instalován pontonový most na Sokolský ostrov přímo na pouť.
Na Sokolském ostrově se dělo leccos sportovního, kulturního i politického. V prostoru před sokolovnou (na snímku) bylo v letní sezóně roku 1947 zařízeno divadelní hlediště. Na schodech sokolovny a na střeše vstupního bloku hrálo Jihočeské divadlo za režie Karla Konstantina Aristofanovu Lysistratu. V červenci roku 1948 běžel na atletické dráze Emil Zátopek 3000 m a překonal světový rekord výkonem 8.24 min. Přihlíželo 3 500 diváků. Dne 1. května 1951 byl stadion cílem 2. etapy Závodu míru Praha – Varšava. To byl ještě původní sokolský stadion s krátkou dráhou. Noviny uvedly, že dojezd cyklistů byla mohutná manifestace míru našich sportovců. Ve skutečnosti ovšem cyklisté nemanifestovali, ale závodili.

Toho roku 1951 vystoupil na stadionu Alexandrovův soubor Rudého praporu zkráceně Alexandrovci. To byl hudebně a tanečně kvalitní soubor, jen udivilo, že dobový tisk uvedl, že na stadionu bylo 35 000 diváků. V té době by to znamenalo počítáno bez kojenců a velmi starých obyvatel prakticky celé České Budějovice. Zdůraznilo se, že přihlížel také Karel Fučík, otec Julia Fučíka.

Dne 17. června 1957 byla slavnostně otevřena nová atletická škvárová dráha Velkou cenou v pětiboji žen a meziměstským utkání České Budějovice – Vídeň. Atleti tehdejšího Slavoje si sami předtím míchali předepsanou škvárovou směs a rozváželi po oválu dlouhém 400 m. Bylo to nutné proto, že sokolská dráha 330 a 350 m nevyhovovala předpisům atletické federace. Přestavbou však byla zlikvidována hudební mušle a brána borců. Sokolové připomínají, že by to sami nikdy nedovolili (stadion jim totiž po zrušení sokolských jednot už úředně nepatřil).
Dne 21. září 1958 byl na Sokolském ostrově uspořádán Den kukuřice. Celý rok 1958 měl nosné heslo LETOS VÍCE KUKUŘICE. Tradovalo se. že Nikita Chruščov byl v USA a viděl tam třímetrovou kukuřici a na základě toho nařídil urychleně pěstovat kukuřici v SSSR a přilehlých SR. Měl nápad celkem dobrý.

Před sokolovnou (na snímku) se shromažďovali cvičenci při spartakiádních tzv. secvičných. Dlouho se tam postávalo a poté se šlo do brány borců a předepsaným systémem na značky na ploše stadionu. Celé dopoledne a odpoledne. Dorostenci a dorostenky byli v lehkých cvičebních úborech, do toho přišlo chladné počasí, ale sportovní orgány oznámily hrubě po stížnostech rodičů, že spartakiáda je politická akce a nacvičovat se pochod z brány borců na značky musí. První krajská spartakiáda se uskutečnila dne 12. června 1955. Atletická dráha byla zatím jen vybagrována a plocha pro 2500 cvičenců provizorně upravena.

Rok 1957, kdy se na Sokolském ostrově konala pouť či lunapark, byl pro město i jinak pozoruhodný. Dne 1. května 1957 se na náměstí zúčastnilo oslav údajně 66 000 občanů. Možná jich bylo méně, ale i tak byl na náměstí skoro každý.

JAN SCHINKO