„Objekt má historický význam,“ přisvědčil pro Deník primátor Juraj Thoma, ale konstatoval, že současná cena je pro město neakceptovatelná. V tzv. malé solnici je dnes motocyklové muzeum a nemovitost patří městu.


Velkou solnici získali restituenti v roce 1992. V roce 1999 padla první nabídka na prodej městu, a to za cenu 10 milionů korun. Město nabídlo dva miliony korun, což o něco převýšilo tehdejší odhad. Dnešní úřední odhad zní na částku přes 6 milionů korun.


Rada města pověřila podle Thomy náměstkyni Ivanu Popelovou zpracováním základní studie využitelnosti. Nabízí se možnost výstavní činnosti nebo uplatnění v rámci turistického ruchu. „V malé solnici by mohlo být technické zázemí a ve velké solnici expozice. Jsou zde náměty na muzeum voroplavby nebo muzeum soli,“ zmínil českobudějovický primátor. Jednou z variant by podle něj mohlo být i vytvoření klenotnice s nejvzácnějšími kousky, které by upomínaly na město a nyní jsou v Jihočeském muzeu a dalších sbírkách.


„Řekl bych uvidíme,“ vyjádřil se Thoma k dalším jednáním o možné koupi objektu. Solnice se totiž týká přísný režim památkové ochrany. Nedávná prohlídka za účasti úředníků magistrátu ukázala, že sice netrpí statickými poruchami, opravena po nedávné vichřici byla provizorně i střecha.
Uvnitř solnice se však uchovává pozdně gotický krov, z historického hlediska jeden z nejcennějších ve městě. Ale není k dispozici není například dendrologický průzkum.


Případné opravy, pokud by se ukázalo, že vnitřek solnice je napaden například dřevokaznými houbami, by ale mohly vyšplhat do částek jdoucích do desítek milionů korun.“Abychom nezjistili, že máme houby v solném nálevu,“ poznamenal k rizikům obchodu s památkou náměstek primátora Rudolf Vodička.


Solnice byla dostavěna v roce 1531 a sloužila mimo jiné jako městská zbrojnice nebo sklad soli. Před rokem 1989 zde měl uložené zboží podnik Domácí potřeby.